Bývalé kino v Turnově by se mohlo proměnit na muzeum autoveteránů

Ve své sbírce má Jindřich Svoboda kolem 60 historických aut a zhruba 30 motocyklů. Tomuto koníčku se věnuje už 45 let. Starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok) jeho záměr vítá. „Barák je to krásný. A jsme rádi, že se s ním konečně něco má dít, protože nám dělal dlouho velké starosti," řekl novinářům starosta.

Bývalé kino na Trávnicích město nevlastní od roku 2001. Předchozí soukromý majitel ho chtěl přestavět na obchodní centrum s malými obchody a kavárnou. To se mu ale nepovedlo, uvnitř byla pouze vietnamská tržnice. V posledních letech rozlehlá budova chátrala. „Byli tam bezdomovci, distribuovaly se tam drogy, pobíhaly školní děti, rostly tam břízy, hořelo tam, prostě martýrium nejhoršího charakteru," uvedl Hocke.

Projekt obnovy domu v městské památkové zóně se mu zamlouvá a míní, že by to mohla být hezká stavba. Přístup nového majitele označil za citlivý. Město se na projektu finančně podílet nebude, podpořilo ho nepřímo. V rámci směny na nového majitele převedlo pozemek u bývalého kina, který ho potřebuje hlavně jako najížděcí prostor pro historická auta, jež budou umístěna v expozici. Zároveň bude moci muzeum pro zajištění parkování návštěvníků využívat část městského parkoviště na autobusovém nádraží.

Reskontrukce vyjde na desítky milionů

Projekt je nyní ve fázi získávání stavebního povolení. Rekonstrukce budovy si vyžádá desítky milionů korun. „My jsme počítali s investicí zhruba poloviční a vylezlo to na takovou částku, kterou ani nebudu říkat, protože by to nebylo zdravé," řekl Svoboda. Podle jeho syna počítají se zachováním takřka všech částí zchátralého domu. „Vevnitř se z kina zbourá akorát balkon a místo balkonu tam bude celé patro," řekl Svoboda mladší. Kompletně nová bude i nástavba nad druhým nadzemním podlažím.

Svoboda starší počítá s tím, že v muzeu bude mít zhruba 40 automobilů a bude je průběžně obměňovat. „Když by tam byla stejná auta, tak lidé už podruhé nepřijdou," uvedl. První auto do sbírky získal v roce 1976, byla to Tatra z roku 1930. Původně plánoval, že bude mít průřez aut, která jezdila do II. světové války, ve sbírce má ale i novější. „Protože i auta z 50. let mají dnes relativně velkou hodnotu, ať už je to Felicie, Spartak nebo Tudor," uvedl.

Ve sbírce má kromě českých aut jako jsou škodovky, tatry, pragovky, aeorovky i zahraniční, třeba anglické austiny, rolls-royce, francouzský citroen, americký cadillac či sovětskou volhu. Sehnat dnes historické auto je podle něj finančně výrazně náročnější než v době, kdy začínal. Před 45 lety dal za první tatrovku 5000 korun československých. Stejnou částku zaplatil za aerovku z roku 1929, kterou měl její předchozí majitel zatlučenou v bedně a choval v ní husy. Dnes se za taková auta ve špatném stavu platí podle sběratele i půl milionu korun. Většinu aut ve sbírce má Svoboda provozuschopnou, nyní pracuje například na obnově modelu ENKA z roku 1928, což byl předchůdce aerovky a kterých se vyrobilo jen 13. Dochovaly se zřejmě jen dva. „Jedno má Národní technické muzeum, ale ve velmi špatném stavu v depozitu," uvedl. To jeho podle něj stačí už "jen" smontovat.

Sbírku má zatím uloženou v halách své rodinné firmy FORMPLAST-Svoboda a občas některé vozy zapůjčí na výstavy. Pohromadě ale dosud nikde vystavená nebyla. Spíše než na srazy veteránů Svoboda raději jezdí starými vozy na vyjížďky. „Třeba večer jedu do Sobotky na zmrzlinu," uvedl. Nejraději si bere německého Hanomaga Rekorda, neboť takové auto měli jeho rodiče, když byl malé dítě.