Soud začal projednávat případ chlapce, který utonul na táboře v Českém Dubu

„Společně s vedoucími a praktikanty a šedesáti dětmi se přesunul na koupaliště, ale nezajistil dostatečný dozor nad těmito dětmi, ani dodržování táborových pravidel a bezpečnosti při koupání, Neseznámil se s podmínkami na koupališti, vymezením prostor pro plavce a neplavce a sám nevěnoval dětem dostatečnou pozornost a čas trávil na terase kiosku, kde popíjel pivo. V této době docházelo v koupališti k tonutí nezletilého,“ přednesl mimo jiné státní zástupce ve svém obvinění.

Chlapec zemřel v době, kdy měl obviněný Tomáš M. zodpovědnost za vedení tábora. Onoho červencové odpoledne se vypravili táborníci poprvé od začátku tábora společně na koupaliště do Českého Dubu. Domluvili se ještě v táboře na změně programu, nicméně hlavnímu vedoucímu tábora to nikdo nesdělil. Ten totiž odjel s jedním z dětí do liberecké nemocnice a vedením tábora pověřil svého zástupce, Tomáše M. „Byl jsem zástupcem hlavního vedoucího tábora, ale zastupoval jsem ho hlavně v provozních věcech,“ hájil se obviněný u soudu.

Hlavní vedoucí tábora před soudem řekl, že mu o změně programu a plánu jít na koupaliště nikdo nedal vědět a podivoval se nad tím, že šel k vodě celý tábor společně. On by prý pustil na koupaliště maximálně tři oddíly. V táboře navíc byly k dispozici pomůcky pro neplavce, jako křidýlka nebo čepice pro rozlišení dětí, ale ty si sebou táborníci nevzali. Podle výpovědí u soudu bylo zřejmé, že koupání nikdo neorganizoval a vše bylo v režii jednotlivých vedoucích oddílů či praktikantů.  

Chlapcovo bezvládné tělo plující na hladině objevily dívky ze staršího oddílu, které ho také vytáhly z vody a mezi prvními mu poskytovaly první pomoc. Hoch byl letecky transportován do pražského Motola, kde ale přes veškerou péči lékařů na následky tonutí zemřel.

Soudkyně také přečetla v síni několik výpovědí svědků z koupaliště. V těch se návštěvníci pozastavovali nad tím, že se děti koupaly na straně koupaliště, kde je až třímetrová hloubka. Navíc si všimli toho, že vedoucí seděli u kiosku na terase a na místo, kde se děti koupou, neměli dostatečný výhled. „Až když přiběhla dívka a něco vedoucím u stolu říkala, jeden z nich se prudce zvedl a se slovy „Do prdele“, utíkal směrem ke koupališti, kde byly děti z tábora,“ uvedl svědek. Jiný vypověděl, že to na pohled vypadalo, že se děti koupou bez dozoru.

Bezvládné tělo vylovily děti

Zazněly i čtené výpovědi dětí, z nichž rovněž vyplynuly totožné informace. Podle jednoho z táborníků si děti hrály ve vodě na černém nafukovacím kruhu a různě s ním houpali a pošťuchovali se. Tehdy utonulého chlapce viděl na kruhu, později jej už nespatřil. Zahlédl ho plout na hadině, stejně i další děti, avšak myslely si, že to jen hraje. Teprve starší dívky chlapcovo tělo z vody o něco později vytáhly a zavolaly vedoucí a zdravotnici, které začaly s jeho oživováním. I přesto, že se chlapce snažili následně oživit i zdravotníci a později lékaři v Motole, nebylo mu už pomoci.

Pozůstalí se připojili k soudnímu jednání s žádostí o náhradu škody, stejně jako Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Prarodiče utonulého chlapce, kteří byli jeho pěstouny, žádají každý milion korun za duševní útrapy spojené s jeho smrtí. O chlapce se starali téměř od narození, když soud zbavil jeho matku rodičovských práv. Chlapeček měl jít po prázdninách do školy a na tábor se vypravil poprvé. VZP žádá náhradu škody ve výši 274 306 korun a úrok z prodlení.