Liberecký kraj chce předčasně splatit úvěr na silnice, záležet bude na příjmech

Letošní rok je podle Miklíka složitý, náklady kraje rostou v souvislosti se zdražováním energií a také kvůli uprchlické krizi, kterou způsobila ruská invaze na Ukrajinu. I proto kraj z loňských úspor, které přesáhly 220 milionů korun, ponechal více než 75 milionů korun jako finanční rezervu na energie pro příští rok, dražší ale zřejmě budou i stavební zakázky a veřejná doprava. O dalších 72 milionů korun posílili krajští radní krizový fond. „Plánujeme například stavební úpravy bývalého Skloexportu, který chceme připravit pro ubytování uprchlíků," doplnil hejtmanův náměstek.

Předčasné splacení úvěru bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet letošní daňové příjmy. „My máme čísla za leden, únor a březen, tam ten nárůst je o 112 milionů korun, ale pořád ty příjmy ještě nepokrývají růst nákladů, který nás v příštím roce čeká s nárůstem cen energií. Uvidíme, jak se budou příjmy vyvíjet v dalších měsících, a podle toho uvidíme, jestli budeme mít na doplacení úvěru, nebo ne," dodal Miklík. Kraj podle něj čeká nákup plynu a elektřiny pro příští rok a podle odhadu mohou být ceny ve srovnání s těmi letošními až dvojnásobné.

Liberecký kraj v minulých letech splatil většinu svých dluhů. Ještě na začátku roku 2014 dlužil 1,152 miliardy korun, většinu si půjčil na rekonstrukce svých silnic a mostů. Půlmiliardový úvěr na mosty doplatil loni, na začátku letošního roku tak zbývalo splatit 234 milionů korun z úvěru 750 milionů, který si vzal kraj v roce 2006 na rekonstrukci silnic druhých a třetích tříd. Na splátky jistiny dává kraj ročně necelých 46,846 milionu korun a k tomu platí úroky. Poslední splátku by měl zaplatit v roce 2026.

Na začátku března ale kraj podepsal nový úvěr 1,3 miliardy korun, který je určený na financování stavby nového pavilonu urgentní medicíny v areálu Krajské nemocnice Liberec. Dalších 800 milionů korun přidá kraj ze svého a na financování stavby se budou podílet i sama nemocnice a města Liberec a Turnov, která jsou spoluvlastníky největší nemocnice v kraji. Zhruba 300 milionů by měl kraj na stavbu dostat z evropských fondů.

Nový úvěr je podle Miklíka rozdělený na dvě části a kraj ho nemusí vyčerpat celý. Použít musí nejméně 700 milionů korun, které se budou úročit fixní sazbou 2,698 procenta. U zbylých 600 milionů je pohyblivý úrok daný tříměsíční mezibankovní sazbou PRIBOR (aktuálně 5,31 pct) sníženou o 0,251 procenta. Kraj počítá s čerpáním úvěru v letech 2022 až 2025, od roku 2026 by ho pak měl deset let rovnoměrně splácet. Doplatit ho tak chce v roce 2035.