Muzeum má projekt na revitalizaci parku, místním se nelíbí. Stačí opravit lavičky, říkají

Projednávání v muzeu se zúčastnily desítky lidí. Části z nich se vůbec nelíbila vizualizace, jak by měl park po rekonstrukci vypadat. „Ta vizualizace spíš ublížila, než pomohla. Vizualizace je ale spíš animační hra, důležité jsou výkresy,“ uvedl ředitel muzea Jiří Křížek.

Ten se spolu s autorem návrhu architektem Přemyslem Krejčiříkem snažil veřejnost přesvědčit o tom, že park zásah potřebuje. „Nejde o nějak zásadní změny. Lít beton opravdu nikam nebudeme. Park rehabilitujeme tak, aby vegetace fungovala a bylo tu i více rostlin,“ řekl Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi.

Celý park by pak měl lépe reagovat na menší úhrny srážek, celkově by pak v něm po úpravách mělo být více stromů. Deset jich sice má být pokáceno, projekt ale počítá s vysazením dalších sedmnácti. Přibýt by měly i vodní prvek či záhony a dlažba bude ze žulových kostek, aby se voda vsakovala. „Voda dosud odtékala pryč, na cestách chybí patnáct až dvacet centimetrů materiálu,“ dodal architekt.

Původní podoba přední části parku. Autor návrhu Přemysl Krejčiřík se chce k této podobě přiblížit.

Podle Krejčiříka se návrh více přibližuje historii a tomu, jak park vypadal původně. V osmdesátých letech totiž prošel posledními významnějšími úpravami. „Ta rekonstrukce nebyla podařená. Postavily se schody u hlavního průčelí, které se nám teď rozjíždí. Mobiliář, koš, lavičky, to už je dávno zničeno," dodal Křížek.

Nový návrh počítá s rozdělením parku na dvě části. Ta zadní za muzeem by se moc nezměnila, došlo by k úpravám zeleně a opravě cest tak, aby zasakovaly vodu, přední část u vchodu do muzea by pak prošla výraznější proměnou. Zmizel by velký rododendron, i schody, které by nahradil pozvolný přístup k muzeu tak, jak to bylo po postavení instituce na konci devatenáctého století. Celý prostor by pak měl fungovat pro setkávání lidí, případně pro venkovní expozice. „Covid proměnil chování lidí, lidé nechtějí tolik chodit do muzeí, proto my musíme jít ven,“ uvedl Křížek.

Vizualizace návrhu revitalizace parku z roku 2019

Autor návrhu Přemysl Krejčiřík je autorem mnoha povedených realizací, například parku v Lednici, který je pod ochranou UNESCO, nebo zahrady hospitálu Kuks, za jehož obnovu získal řadu ocenění. „Liberec by obnovou parku získal luxusní místo,“ řekl ředitel muzea Křížek.

Jenže právě to část veřejnosti odmítá. Podle místních obyvatel by stačilo park lépe udržovat a nemusí procházet nákladnou rekonstrukcí. „Opravte lavičky, udělejte cesty a hotovo, nemáme se o čem bavit,“ řekl jeden z obyvatel. Obavy měli lidé z toho, že z parku zmizí vzrostlé rododendrony, které zde rostou desítky let.

Projekt kritizuje i opoziční zastupitelka Zuzana Kocumová (LOL). „Ve chvíli, kdy nám zde chybí komplexní péče o veřejný prostor, stoply se obecně potřebné projekty, jako například parkovací dům a nové autobusové nádraží, lidé z Liberce jezdí za hezkými hřišti do Vratislavic a okolních obcí, stojí projekt Centra urgentní medicíny, není na základní rekonstrukcí bazénu a provoz divadla, tak se udělá exkluzivní park. Zkrátka tyto priority městského i krajského vedení pod taktovkou Starostů pro Liberecký kraj nesdílím,“ myslí si.

Příprava projektu ale pokračuje, kraj povolil aktualizaci projektové dokumentace, podle ředitele muzea Křížka budou do projektu zapracovány i připomínky obyvatel. Na realizaci chce kraj sehnat peníze z evropských dotací.

Ani to ale podle Kocumové není ideální postup. „Projekt zřejmě bude financován z ITI, což jsou peníze, určené pro celý Liberec. A když se utratí 30-50 milionů za předělání krásného parku, tak nebude na spoustu dalších projektů ze stejné oblasti, která je v Liberci tak zoufale zanedbaná,“ uvedla.

Projekt byl v roce 2020 naceněn na 26 milionů korun, dnešní náklady zatím spočítané nejsou, kvůli situaci ve stavebnictví ale výrazně narostou.