Ne 13. 9. 2026Lubor
Kultura

Co skrývá divadlo? Milion kusů oděvů a doplňků

RRedakce3 minuty čtení14. 9. 2014, 11:29
Ilustrační foto
Ilustrační foto

K milionu se blíží počet kostýmů, bot, klobouků, spodniček a dalších oděvních doplňků, které ukrývá fundus libereckého Divadla F. X. Šaldy. Vznikal už na konci 19. století, nejstarší kostýmy ale divadlo věnovalo muzeu. Aktuálně jsou v něm věci od 50. let minulého století, řekla vedoucí divadelního provozu krejčovny Taťána Hrustinczová.

"Když k nám přijede někdo z jiného divadla, říká, že toho máme hodně," uvedla vedoucí garderobiéry, která je s fundusem spojená už od dětství díky tomu, že v divadle dělala její maminka. Její nejoblíbenější kostým je letitý od návrhářky Heleny Anýžové. "Byl pro roli Alžběty ve hře Ať žije královna. Anýžová udělala kostýmy podle obrazů z té doby," uvedla.

Fundus zabírá celé jedno patro v budově Malého divadla a část dalších dvou pater. Vyznat se v něm ale není prý příliš složité. "Je to rozděleno podle období, od antiky až po současnost," vysvětlila Hrustinczová. Ve fundusu plném oděvů se ale podle ní musí křičet. "Stačí poodejít pár metrů a už není slyšet, že někdo bouchá na dveře," poznamenala. V minulosti to řešili v divadle boucháním do topení, později bylo 16 zvonků rozmístěných nad řadami s kostýmy a nyní je u dveří hlasitý alarm. "Už se nám stalo, že jsme tady zavřeli herečku. Měla v té době představení ve velkém divadle, ale dobře to dopadlo," řekla Hrusticzová.

Veřejnosti po špatných zkušenostech divadlo věci z fundusu nepůjčuje. "Lidé si toho nevážili. Vybírali si luxusní věci a pak to přinášeli třeba vlhké v pytli. Výjimku děláme u jedněch ochotníků, vrací to vždy v pořádku," poznamenala. Podle ní čistí obvykle jen věci, které se po skončené hře ukládají do fundusu, nebo se naopak vrací po delší době na jeviště. "Jednou za rok to vystříkáme, aby tady nebyli moli," dodala.

Málo se podle ní používají oděvy ušité před několika desetiletími. "Dnešní herci jsou větší a jiní jsou i proporčně," řekla. Třeba ženy mají problém nazout starší střevíčky, i když mají stejnou velikost. "Dříve byly nohy úzké, nosily se polobotky, které je držely. Dnes jsou z tenisek rozkřáplejší," všimla si. To samé platí třeba i o pasech hereček. "Říkají, že je nemají. Nedivím se jim, když nosí bokovky. Jak mají kalhoty nízko, tak se jim pas neudělá," poznamenala.

Některé starší věci se proto přešívají, jiné slouží jako vzor pro švadleny, aby věděly, jak oděv správně vyrobit. Část garderóby se také využívá pro zkoušky. "Dává se to třeba holkám, aby se třeba naučily chodit s vlečkou nebo tancovat se spodničkou," řekla. Málo využívané jsou teď oděvy z gotiky, renesance či baroka, což považuje Hrusticzová za škodu. "Jsou to přitom nádherné kusy," povzdychla si.

Využití fundusu hodně záleží na kostýmních výtvarnících jednotlivých představení. "Někteří umějí vybrat, čerpají z fundusu a přizpůsobují mu svůj návrh. Jiní to ale chtějí celé ušít podle svého návrhu," konstatovala. Náklady na činohru se pohybují mezi 20.000 až 30.000 Kč, u opery to může stát až 100.000 korun. "Mám 15 holek i se střihačkami, opera se dělá až tři měsíce," uvedla. Sehnat látku podle ní není jednoduché, většinou kvůli tomu musí jezdit do Prahy. "Kupujeme i sto metrů látky, to je hlavně na opery, tolik bylo potřeba i pro muzikál Spamalot," dodala.

Napsala ČTK

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Závod středoškoláků do vrchu již po osmadvacáté. Vítěz stlačil čas pod 20 minutOstatní sporty

Závod středoškoláků do vrchu již po osmadvacáté. Vítěz stlačil čas pod 20 minut

Již osmadvacátý ročník Závodu horských kol do vrchu pro žáky středních škol se konal ve čtvrtek 10. září. Jako každoročně bylo místo startu Harcov Myslivna a po lesních cestách závodníci dorazili do cíle na Maliník v Jizerských horách. Trať měří 6 100 metrů a převýšení je 400 metrů. Závod organizuje SŠaMŠ, Na Bojišti, Liberec s povolením od Lesů České republiky.

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattůSpolečnost

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattů

V Dolním Dvořišti, jen pár desítek metrů od hranice s Rakouskem, spustil E.ON Drive Infrastructure veřejnou dobíjecí stanici s rekordním výkonem až 600 kilowattů. Slouží osobním autům, autobusům i elektrickým kamionům na trase do jižní Evropy.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook