Út 15. 9. 2026Jolana
Politika

Opoziční Změna kritizuje skartaci dokumentů na liberecké radnici

RRedakce3 minuty čtení16. 7. 2014, 13:00
Ilustrační foto: Jan Mocňák
Ilustrační foto: Jan Mocňák · Foto: Jan Mocňák

Opoziční Změna pro Liberec kritizuje skartaci více než tuny dokumentů na magistrátu v Liberci. Ve spalovně skončily i některé důležité dokumenty týkající se problémových projektů, investic a zejména majetkoprávních operací.

 

Ve své podstatě znamená skartace faktickou amnestii například pro nevýhodné převody pozemků a nemovitostí před lyžařským šampionátem z roku 2009, řekl dnes novinářům zastupitel Změny Jan Baxa. Podle magistrátu ale proběhlo vše podle zákona.

"Podobná velká skartační akce probíhala už v roce 2010, ještě před tím, než jsme se dostali na radnici," uvedl lídr kandidátky Změny pro podzimní komunální volby v Liberci Jan Korytář. Tehdy dokumenty likvidovala odcházející ODS. Teď stojí v čele primátorka z ČSSD a znovu se podle něj před volbami likvidují kvanta dokumentů. "Buď je to záměr nebo je to mix neprofesionality, amatérismu a lajdáctví, že vůbec k něčemu takovému mohlo dojít," řekl.

Podle radnice však však žádné dokumenty nezmizely a ani nebyly záměrně ničeny. "Magistrát se řídí už mnoho let skartačním řádem a podle něj postupoval i nyní. Podle zákona musejí být dokumenty po určité době skartovány, jinak by městu Liberci hrozila pokuta až ve výši několika set tisíc korun. S volbami nemá termín skartace nic společného," řekla dnes mluvčí magistrátu Zuzana Minstrová. Do spalovny šly podle ní pouze všeobecné písemnosti, nijak důležité a potřebné.

Za největší ztrátu považuje Korytář skartaci znaleckých posudků k prodejům majetku města z let 1995 až 2008. "Kvůli tomu bude po volbách prakticky nemožné provést kontrolu toho, jak město přišlo o svůj majetek," vysvětlil Korytář. Pokud by se radnice chtěla v budoucnu kvůli nízkým cenám či nesplnění podmínek o majetek soudit, nebude to zřejmě kvůli chybějícím originálům možné.

Dokumenty k majetkoprávním operacím přitom podle předpisů nesmějí být skartovány a po pěti nebo deseti letech by měly být uloženy ve Státním okresním archivu v Liberci. Tam však město odeslalo jen část dokumentace. "Některé přílohy, na něž smlouvy odkazují, ve spisech chybí. Jen na jejich základě je přitom možné posoudit, jestli byly převody majetků v pořádku, či nikoli," řekl Baxa.

Ve spalovně podle Změny skončily spolu s nedůležitými písemnostmi celé šanony dokumentace k rozvojovým projektům ve Sportovním areálu Ještěd nebo Tipsport aréně, dostavbě Sokolovského nebo Papírového náměstí či ulice 1. máje. "Na základě této skartace jsme již jednali s tajemníkem města o možných změnách ve skartačním řádu města, abychom alespoň trochu omezili možnost, že se podobná věc bude opakovat," dodal Pavel Felgr.

Podle Minstrové na skartaci dohlížejí lidé z okresního archivu. "Procházejí jednotlivé dokumenty a sami řeknou, co může město skartovat, a naopak které dokumenty si vezme a trvale uloží. To se stalo i v tomto případě. O znalecké posudky pracovníci archivu nestáli," uvedla. Vše, co se týká stavebního a územního řízení, zůstává podle ní v dokumentaci stavebního úřadu a po demolici budov se předává do okresního archivu k trvalému uložení. Dokumenty, které se týkají nerealizovaných projektů včetně studií architektů, jsou rovněž v archivu.

Napsala ČTK

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Jednadvacet pater v plné výstroji. Liberečtí hasiči uctili památku kolegůSpolečnost

Jednadvacet pater v plné výstroji. Liberečtí hasiči uctili památku kolegů

Už po jednadvacáté proběhl o víkendu na libereckém krajském úřadě Memoriál záchranářů z Manhattanu. Ten připomíná oběti z řad záchranářů, kteří zasahovali při teroristických útocích 11. září 2001 v New Yorku. Letošní ročník byl ještě těžší než dříve.

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattůSpolečnost

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattů

V Dolním Dvořišti, jen pár desítek metrů od hranice s Rakouskem, spustil E.ON Drive Infrastructure veřejnou dobíjecí stanici s rekordním výkonem až 600 kilowattů. Slouží osobním autům, autobusům i elektrickým kamionům na trase do jižní Evropy.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook