Martin Hanke chce být dobrým člověkem
Martin Hanke vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy a poté nastoupil jako advokátní koncipient. Po tříleté praxi úspěšně složil advokátní zkoušku a od té doby provozuje samostatnou advokátní praxi. V advokacii vykonává generální praxi, to znamená všechna odvětví práva včetně činnosti insolvenčního správce.
Chtěl jste být právníkem odjakživa?
Samozřejmě, že jsem od dětství nechtěl být právníkem, to jsem ještě nevěděl, co to obnáší. Jako dítě jsem toužil po dobrodružství, a představoval jsem si, že bych se mohl stát pilotem letadla nebo námořníkem. K tomu, abych se stal právníkem, jsem se rozhodl později, a řeknu vám, že je to velice zajímavá práce.
Máte ve své praxi hodně případů se šťastným koncem?
Takových mám díky bohu dost. Mám radost a vnitřně mě to velmi naplňuje, když s mou pomocí dostane zaměstnanec nebo podnikatel konečně za svou práci nebo zboží řádně zaplaceno nebo když je například v rodinných věcech dosaženo takového výsledku, který je výborný pro dítě a také pro oba rodiče. To samé lze samozřejmě tvrdit také ve věcech trestního práva, když poškozený je odškodněn nebo když je nevinný člověk obžaloby zproštěn. Jako advokát jsem velmi často bohužel tím posledním, který může nejen zoufalému člověku pomoci.
Jak se vypořádáváte s pocitem, že třeba obhajujete vinného?
Jako obhájci je mou povinností poskytnout plnou právní pomoc obviněné osobě. Podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod má každý právo na obhajobu. To je zásada, která má v demokratickém právním státě nezastupitelné místo. Víte, dokud není vynesen odsuzující rozsudek, který nabyde právní moci, tak je nutné na obviněného hledět jako na neviného. Je třeba říci, že tato fáze trestního řízení (od sdělení obvinění do pravomocného rozsudku) může bohužel trvat velmi dlouho.
Jak trávíte volný čas?
Mám skvělou manželku a dvě malé dcery, které jsou pro mě vším. Na koníčky nemám kvůli pracovnímu nasazení a právě mé milované rodině mnoho času. Ale s manželkou jsme mnohaletými předplatiteli zdejšího divadla F. X. Šaldy, které nás velmi baví. Navštěvujeme téměř všechna představení. Se starší dcerou chodíme do Naivního divadla a také do zoologické zahrady. Já jsem dále velkým fanouškem zdejšího Slovanu Liberec, jehož utkání pravidelně navštěvuji. Sleduji také sportovní výsledky dalších sportů v Liberci. Je malým zázrakem, na jak vysoké úrovni se sport v Liberci drží, a je za tím vidět výborná práce mnoha lidí. Výlety do zdejších hor jsou také pěkné.
Je něco, co Vás na Liberci štve?
Tak jako jsou v Liberci věci dobré, tak je mnoho věcí, které lze změnit k lepšímu. Domnívám se, že je možné více oživit město kulturou. Dále jsem přesvědčen, že by bylo přínosné doplnit volné plochy ve městě prostředky pro hry dětí a také seniorů nebo například více podporovat sportovní aktivity na sportovištích města širokou veřejností.
Proč jste vstoupil do politiky?
Na politiku jsem se dal víceméně z důvodů pocitu odpovědnosti a možnosti něco změnit k lepšímu.
Co byste si v životě ještě přál?
Těch přání je dost, ale ty základní jsou následující: vychovat slušně děti, být dobrým člověkem a přispět ke změně k lepšímu ve veřejném životě.
PR text
