Hejtman Půta: Zásadní protipovodňová opatření Libereckému kraji i 15 let po povodni chybí

Škody po povodni z roku 2010 jsou opravené, úpravu prodělala i koryta řek, na zásadní opatření ale podle Půty obce stále čekají. Zatímco v Německu už protipovodňová opatření mají, v Česku se stále jen debatuje. „V Německu se povedly udělat liniové stavby podél řeky Nisy, které chrání některá sídla, která byla v roce 2010 významně zaplavená. Třeba v Ostritz St. Marienthal je chráněn novým systémem hrází a ty u nás nemáme," řekl.

Pomalá příprava

V přípravách projektů se podle hejtmana sice kraj posouvá, ale jen pomalu, bez aktivní role státu a správce toků to nepůjde. „Liniové stavby nemůže stát přehodit na jednotlivé obce velikosti Chotyně nebo Bílého Kostela, nikdy se nemůžou postavit bez toho, že v nich bude aktivní stát a správci toků jako ti, kdo projekty připravují a taky do nich investují," uvedl. Jen vybudování suchého poldru u Machnína, který by mohl v největší uvažované variantě zadržet až tři miliony metrů krychlových vody, přijde podle odhadů na 1,5 miliardy korun.

Problém jsou také opět zanesená a často zarostlá koryta potoků a řek a zanedbaná údržba. „Starostové a i lidi jsou tím zneklidněni, ale je to trochu souboj mezi tím, jestli větší veřejný zájem je ochrana životů a majetků a nebo ochrana zvláště chráněných živočichů," řekl hejtman. Snahy o odtěžení nánosů podle něj často narážejí na nesouhlas orgánů ochrany životního prostředí. „Nevím, jestli to je úplně rozumné, dokud nemáme liniové stavby, které obce ochrání, tak jedinou možností je se o koryta starat, aby tam bylo co nejmíň překážek," dodal.

Že jsou nánosy v korytě problém, potvrdil i místostarosta příhraničního Hrádku nad Nisou Jaromír Mottl (Hrádek potřebuje změny!). Ukázalo se to podle něj loni v září, kdy se Lužická Nisa vylila v místě, kde to nikdo nečekal. Největším problémem jsou právě naplaveniny, které zpomalují odtok vody, hladina pak stoupá rychleji, než by měla, a voda se vylévá z břehů. Loni na podzim tak překvapivě nateklo do zahrad v Loučné kolem Hartavské ulice. Problémem jsou v Hrádku i menší toky jako Václavický, Donínský nebo Oldřichovský potok.

Břehy jsou zanesené

Hrádek patřil před 15 lety k nejpostiženějším. Přestože byly po roce 2010 provedeny úpravy koryta Lužické Nisy od Donína až ke Kristýně, dnes už jsou podle Mottla břehy i dno částečně zanesené a zarostlé. „Údržba je minimální, případně jen na vyžádání města," řekl. Při extrémních srážkách, jaké před 15 lety zasáhly oblast Jizerských hor nebo nedávno třeba Kryštofovo Údolí, by ale podle Mottla území žádná protipovodňová opatření zcela ochránit nemohla. „Měla by ale zmírnit následky," dodal.

Liberecký kraj postihuje velká voda opakovaně, problémy působí také v oblasti Frýdlantska na Smědé a Řasnici, na Jeřici v Chrastavě nebo na Jizeře v Železném Brodě, Semilech a Turnově. Blesková povodeň v srpnu 2010 byla ale nejničivější, voda tehdy zaplavila více než polovinu území Libereckého kraje a na 2000 lidí vyhnala z jejich domovů. Škody jsou už opravené, ale třeba ve Frýdlantu se povodní zničený autokemp podařilo opravit a otevřít až loni.