Bude-li důsledně prováděna návratová politika, nemusíme se přijetí uprchlíků obávat, říká europoslanec Tomáš Zdechovský
Migrační krize hýbe světem a budí obavy napříč společností. Velkým tématem jsou kvóty pro přerozdělování uprchlíků do zemí Evropské unie. Jak ale vlastně bude probíhat začleňování uprchlíků do společnosti? A máme se jejich přijetí obávat?
Proč v otázce migrační krize nevystupuje EU jednotně?
Důvod je velmi prostý, EU má 28 členských zemí a každá z nich má na řešení více či méně odlišný postoj. Řešení uspokojivé pokud možno pro všechny se hledá jen velmi pomalu a obtížně.
Proč migranti nepoužívají legální cesty do Schengenského prostoru a namísto nich volí nebezpečnější a ilegální způsoby? Jsou legální cesty finančně náročnější, nebo je pro to jiný důvod?
Pokud jde o uprchlíky prchajícími před pronásledováním, tak důvod je většinou takový, že prostě doklady nemají, protože pro ně nebylo možné si je vyřídit, a proto nemohou volit legální způsoby. U těch ostatních můžou být motivace různé, roli opravdu může hrát například nepodložené přesvědčení, že ilegální způsoby jsou levnější a jednodušší.
Kolik uprchlíků by vlastně měla přijmout Česká republika?
Podle kvót by se mělo celkem jednat o 4300 lidí, kteří by měli být posíláni do České republiky postupně. Naplňování plánu se ale zatím nedaří, protože preferovanou destinací většiny uprchlíků je Německo, případně Švédsko.
Jak by se takoví uprchlíci měli začleňovat do společnosti?
Jedná se především o záležitost uprchlických zařízení, zvláště integračních středisek a také center na podporu integrace cizinců, jejichž cílem je právě pomáhat uprchlíkům udělat první kroky při začleňování se do společnosti. Nezastupitelnou roli zde hrají i různé neziskové organizace.
Kde by byli ubytováni? Dojde k nějakému přidělování bytových jednotek?
O žádném přidělování bytových jednotek nevím. Lidé, kteří dostali mezinárodní ochranu, bývají alespoň ze začátku ubytováni maximálně 18 měsíců v takzvaných integračních střediscích.
Byli by přijatí uprchlíci ihned zařazeni do pracovního procesu, nebo by tomu předcházela nějaká doba aklimatizace?
Jak už jsem zmiňoval, tak zařazení uprchlíků do společnosti a celkové aklimatizaci do nového prostředí má předcházet a napomáhat pobyt v již zmíněných integračních střediscích a v pozdějších fázích také centra na podporu integrace cizinců.
Vznikne nějaký speciální orgán, který se o ně bude z počátku starat? Kdo s nimi bude komunikovat?
Nemám žádné informace o tom, že by měl vzniknout takový orgán. Jinak komunikaci zajišťují pověření lidé z uprchlických zařízení a pracovníci různých neziskových organizací.
Mají mít lidé v České republice obavy z přijetí uprchlíků?
Česku alespoň prozatím nehrozí takový nápor uprchlíků jako například Německu. Pokud se bude důkladně uplatňovat striktní rozlišování mezi uprchlíky a ekonomickými migranty a bude-li důsledně prováděna návratová politika, není třeba se ničeho obávat.
