Smutný konec záchrany mláděte jeřába i taxi pro kachny. Záchranná stanice Archa loni ošetřila 1551 zvířat
Po dlouhých letech se zastavil trend, kdy liberecké záchranné stanici Archa stále rostly počty ošetřených zvířat. Loni jich bylo celkem 1551, což je o skoro čtyři stovky méně než v roce 2021. Nejvíc se pracovníci starají o netopýry a ježky, ale pomáhali i tažnému ptákovi lelkovi lesnímu, mláděti jeřába nebo kachnám, které vyseděly mláďata, jenže z místa se nemohly dostat pryč.
Jako každý rok, i loni Archa přijala nejvíce netopýrů – konkrétně 618. Druhým nejčastějším zvířecím druhem byl ježek. Těch se v Arše vystřídalo 110. Většinou šlo o zraněné jedince, ve stanici ale odchovali i na čtyřicet ježčích sirotků.
Třetím nejčastějším zvířetem, celkem 86 případů, byly kachny divoké. To je nejvíce za dobu existence Archy. „V šesti případech se jednalo o celé kachní rodinky – kachny vyseděly svá mláďata v místech, odkud se s nimi nemohly samy dostat. Stalo se tak například v ZŠ Mozartova v Jablonci nad Nisou či v areálu jednoho maloskalského podniku,“ popsala vedoucí Záchranné stanice Archa Ivana Hancvenclová.
Právě do areálu jablonecké školy jezdí pravidelně. „Do jablonecké základní školy jezdíme dělat „taxi“ kachně s kachňaty již od roku 2015, někdy dokonce i dvakrát ročně,“ směje se vedoucí stanice.
Nejvzácnějším pacientem podle ní bylo mládě jeřába popelavého, kterého ornitologové našli ležet zraněného na louce. Tento příběh ale dopadl smutně. „Jeřáb měl hlubokou tržnou ránu v noze, ale přesnou příčinu zranění jsme nezjistili. S jeřábem jsme se „piplali“ ze všech sil. Nepřijímal sám potravu, takže jsme ho museli krmit uměle. Abychom podnítili jeho snahu o samostatný pohyb, vodili jsme ho mimo voliéru ve speciálním postroji. Též veterináři se snažili udělat vše, co bylo v jejich silách. Záchrana se bohužel nepodařila a jeřáb nakonec uhynul,“ říká Hancvenclová.
Archa také pomáhala dalšímu vzácnému ptáku – lelkovi lesnímu. „Tohoto ptáka má málokdo šanci zahlédnout. Loví totiž pouze v noci a dokonale splývá s kůrou stromu. Jedná se o silně ohrožený druh, málokdy v záchranných stanicích vídaný. "Náš" poslední lelek měl nejspíš naražené křídlo a nebyl schopný letu. Po několika dnech se naštěstí vzpamatoval a mohli jsme ho odvézt na místo nálezu,“ popsala vedoucí stanice.
Liberecká záchranná stanice letos pomohla sice méně zvířatům, zásahy ale byly časově náročnější, protože začala působit na více místech. „V loňském roce jsme do správy převzali část území po končící záchranné stanici v Libštátě. Kromě Liberecka, Jablonecka a Frýdlantska tedy nově obstaráváme též Turnovsko, Železnobrodsko a Tanvaldsko,“ vysvětlila Hancvenclová.
Ze všech přijatých živočichů v nouzi se jich podařilo navrátit zpět do volné přírody více než polovina. „Ještě k nim však přibude 107 zvířat, která vypustíme až v letošním roce. Jsou mezi nimi zejména netopýři a ježci, ale též tři káňata, dva slepýši a ještěrka,“ uzavřela.
