Liberecká zoo má po dvou letech mláďata vzácných filipínských jelínků

Tento drobný sudokopytník se ve volné přírodě vyskytuje jen na filipínských ostrovech Panay a Negros, podle odhadu odborníků jich tam žije maximálně 700. Liberecká zoo je chová od roku 2012, je to pro ni devátý a desátý přírůstek. Návštěvníci je ale zatím vidět nemohou. „Protože jde o tropický druh pocházející z Filipín, tráví mláďata toto chladné období převážně v zázemí pod dohledem matky," uvedla Tesařová. Do venkovního výběhu podle ní vyrážejí jen na krátké procházky za vhodného počasí, ani v těchto chvílích je ale lidé procházející zahradou nemohou vidět. „Kvůli rekonstrukci pavilonu žiraf je trasa vedena mimo jejich expozici," dodala mluvčí.

Sambaři skvrnití patří k nejohroženějším kopytníkům na světě. Hlavní příčinou jejich klesajícího počtu v divočině je především expanze zemědělských ploch na úkor původních tropických lesů a také jejich lov pro maso a trofeje, a to i přesto, že jsou chráněni filipínskou legislativou. V českých zoologických zahradách tento druh chovají ještě v Ostravě a Děčíně.

Protože jde o ohrožený druh, je zařazený do záchovného programu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jehož cílem je udržet stabilní životaschopnou záložní populaci v lidské péči. V evropských zoo žije téměř 100 sambarů. „V liberecké zoo zůstanou oba mladí samci nejméně půl roku, dokud nedojde k jejich přirozenému odstavu. O jejich dalším osudu a budoucnosti poté rozhodne koordinátor chovu ve spolupráci s naším zoologem," dodala Tesařová.

Sambar skvrnitý v kohoutku měří okolo 70 centimetrů a je aktivní zejména v noci. Živí se především mladými listy, pupeny stromů a výhonky trav. Obvykle se vyskytuje v malých skupinkách do tří jedinců. Typický je světlými skvrnami na hřbetě a bocích. Samice rodí jedno mládě po osmiměsíční březosti.