ANKETA: Co máte nejraději na Velikonocích?

Velikonoční volno

Velikonoce bere hodně lidí, tedy nejvíce v těch velkých městech, také jako takovou jarní dovolenou. Dříve jsme měli jen tři volné dny k odpočinku, ale letos k těmto svátkům přibyl čtvrtý volný den, a tím je Velký pátek, který připomíná smrt Ježíše Krista. Prodloužený víkend si lidé nejvíce užívají odpočinkem a některé ženy se zase vrhnou k velkému jarnímu úklidu a gruntování celého bytu. K velikonočnímu volnu ale také patří třeba návštěva rodiny, cestování na výlety anebo také první jarní grilovačka.

Svátky jara

Velmi často jsou Velikonoce spojovány s příchodem jara. A není divu, svátky jara se slavily ještě dříve než Velikonoce. Oslavují dobu, kdy se příroda znovu probouzela k životu, vše začíná kvést a zelenat, přichází oteplení a delší světlo přes den. Svátky jara se kdysi spojily s křesťanskými svátky a ukřižování Ježíše Krista. Takže se vlastně spojily pohanské tradice s těmi křesťanskými. Dnes je slavíme hlavně jarní výzdobou, pečením beránka, barvením vajíček.

Pečení a pojídání sladkostí

Na Velikonoce je jednou z největších tradicí péct beránka a mazanec. Beránek totiž symbolizuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je zase beránek symbol Ježíše Krista, protože byl jako beránek obětovaný za spásu světa. Dnes by pečený beránek neměl chybět na žádném stole o velikonočních svátcích. Dnešní velkou tradicí je také rozdávání všelijakých sladkostí, čokoládových vajíček, zajíčků a další dobrot hlavně pro malé koledníky.

Alkohol - slivovice, zelené pivo, vaječný likér

Pro ty starší koledníky je velmi oblíbenou tradicí si po každém vyšlehání ženy, za odměnu připít, nejlépe dobrou domácí slivovicí. Tato tradice ale nejspíš nevznikla kdysi dávno, jako ty ostatní, ale až postupem času si ji muži vypěstovali tak nějak sami.

Šlehání holek pomlázkou

Pomlázka k Velikonocům bezpochybně patří, ať už třeba jen jako dekorace do vázy nebo k tradičnímu vyšlehání dívky. Název pomlázka vznikl od slova (po)mlazení neboli omlazení, všichni koledníci by měli mít upletenou pomlázku z mladého a zdravého proutí, které šleháním ženě předávají. Pověsti praví, že ženy jsou na Velikonoce vyšlehány, aby byly po celý rok zdravé, mladé a uschovaly si svou plodnost. Jako symbol nového života pak muži za odměnu dostanou vajíčko.

Barvení vajíček

Symbol vejce je od pradávna symbol života, plodnosti a vděku, v dávných dobách se vajíčkům přisuzovala magická moc, která se zvyšovala barvením. Vajíčka se zdobila nejen při jarních obřadech, ale také při narození, svatbě a při pohřbech. Už ve starém Egyptě se darovala vajíčka jako symbol a zárodek nového života, které samotné vajíčko obsahuje. S lidovou tradicí pak vzniklo zdobení vajíček neboli kraslic, což je červené velikonoční vejce.

Návštěva kostela

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému prý došlo tři dny po jeho ukřižování. Tento den tradičně spadá na pondělí. K náboženským velikonočním tradicím patří návštěva kostela, kdy se lidé scházejí za účelem komunikace s Ježíšem a božstvem.