ZÁPESNÍK #1: Jak jsem získal policejního psa
Ahoj, jsem Ivo Spisar a od tohoto roku píšu pro Drbnu. V redakci jsme se rozhodli, že zkusíme spustit blog o životě štěněte, se kterým asi měsíc žiju. Říkali jsme si, že prima název blogu by byl „Něco něco čili život štěněte,“ ale to už tady bylo. Napsal to tehdá nějakej Karel, takže jsme se rozhodli pojmenovat to Zápesník. Budeme se snažit to vydávat pravidelně, ale když nebude co psát, nebudeme tlačit na pilu. V dnešním prvním díle vám teda povím, jak jsem se ke svému štěněti vůbec dostal.
Šternberští městští policajti na svým facebooku sdíleli fotku ohromně roztomilého psíka. Aspoň teda psali, že je to pes. A taky psali, že mu hledají nového majitele. Já zase hledal psa. Všechno do sebe zapadalo. Tak jsem jim napsal, že mám teda velký zájem stát se novým majitelem této přenádherné šelmy.
Druhý den mi volali, že jestli můj zájem trvá, tak ať si pro psíka přijedu. S šéfredaktorem jsme pro psa vyrazili. Když jsme psa uviděli, Kuba řekl, že je to fenka a já jsem řekl, že ji berem!
Jelikož je celá černá, chtěl jsem jí dát jméno po nějaké slavné černošce. Třeba Oprah nebo Rihanna nebo něco podobně debilního. V tomto bodě však do příběhu vstoupil pan strážník a řekl nám, že ho na stanici přinesli nějací malí cigánští kluci. Takže jsem se rozhodl, že v tom případě musí dostat jméno po nějakým pořádným slavným cigánovi nebo cigánce.
Uznávám, Věra Bílá není úplně nejlepší jméno pro malou černou fenku, a taky proto jsem ji tak nepojmenoval. Pan policajt totiž pokračoval v příběhu informací, že ve Šternberku se údajně pohybuje jeden rómskej hromotluk, kterýmu se přezdívá Kambodža.
Takže jsem trochu ze srandy štěndo pojmenoval Kambodža, říkáme jí Kami a čas od času vám o životě s ní něco napíšu.
