Po šesti letech konec. Musí to tak být, říká Lukáš Krenželok o odchodu z Liberce

V dresu Tygrů jste strávil šest let. Jaké to je nyní končit?
Těžko se mi odchází, Tygři byli moje rodina. Je mi z toho strašně smutno, sice je to už nějaký pátek, ale není to dobré. Lidé ovšem stárnou a musí to tak být.

Co vám bude nejvíc scházet?
Kabina jako taková. Jak jsem ráno přišel do šatny a byl tam se všemi spoluhráči. V Ostravě jsem se ještě moc neotrkal a zatím nevím, jak to tu funguje.

Z Ostravy pocházíte, je pro vás návrat o to jednodušší?
Byla to pro mě ta nejlepší varianta. Vrátili jsme se domů a zatímco budu hrát hokej, tak si tu zvykneme a obnovíme vztahy, které se tu během deseti let vytratily. Liberec byl pro nás také domov, jen jsme tam neměli to zázemí. V Ostravě máme příbuzné, takže jsme to vyhodnotili tak, že bude lepší, když se vrátím teď, než abych poté končil u Tygrů a zároveň i s celým hokejem.

Vaším dlouholetým parťákem na ledě i mimo něj byl Petr Jelínek. Jaké to bude bez něj?
Většinu té doby jsme spolu i hráli v lajně, bydleli spolu na hotelu... Samozřejmě, že mi bude chybět. Určitě se však budeme vídat dál. Sice ne tak často, během léta ale jistě něco vymyslíme. Loučení bylo dojemné a těžké, jenže takový už hokej je.

Ve Vítkovicích jste se měl potkat s Janem Výtiskem, ten ale nakonec skončil. Mrzí vás to?
Upřímně jsem to nečekal. Ani nevím, proč skončil, moc jsem to nesledoval. Vlastně jsem ho ani nepotkal. Je mi to líto, bohužel ale nemládneme.

Nyní se budete do Liberce vracet jako soupeř. Jaké to bude?
Toť otázka. Těším se na arenu a na vzpomínky, pojedu do Liberce rád. Bude dobrá atmosféra a Tygry porazíme (smích).