Ve Vratislavicích ožil unikátní křišťálový lustr, díky mistrovské poctě starému řemeslu

Repase, prováděná v huti v Kamenickém Šenově, přitom nebyla jen běžnou údržbou, ale mistrovskou poctou starému řemeslu. Na obnově pracoval šestičlenný tým po dobu zhruba pěti týdnů pod přísným dohledem Národního památkového ústavu, pracoviště Liberec. 

Skleněné prvky lustru už byly slepé

„Lustr si vyčištění zasloužil na sto procent. Byl extrémně špinavý, skleněné prvky byly úplně slepé a kovové části zašlé, některé už i dosluhovaly,“ popisuje výchozí stav vedoucí repase Preciosy Lighting Tomáš Vávra.

Křišťálové svítidlo měří na výšku 2,38 metru, jeho průměr činí 1,71 metru a celková hmotnost dosahuje zhruba 122,5 kg. Lustr visí na 3,3 metru dlouhém závěsném laně a skládá se z neuvěřitelných 2 116 jednotlivých komponentů. Mezi nimi najdeme 113 skleněných dílů a 330 kusů skleněných ověsů.

I přes skromnější rozměry skrývá svítidlo neskutečnou řemeslnou hodnotu. „Ačkoliv ten lustr není úplně obrovský, co se týče pasířské práce, je to dokonalé a krásné. Skleněné části reprezentují nádhernou ruční práci — jak od pasířů, tak od hranařů, kteří dělávali hrubé první broušení, i kuličů, kteří brousí detailní dekory. Všechno se tehdy leštilo ručně pomocí přírodních materiálů, pemzy a céru. Právě to je na tom lustru nejkrásnější, takovou ruční práci by dnes už nikdo nezaplatil. Původně byl přitom osvícen voskovicemi,“ dodává Vávra. Obor pasířství jako takový se už dnes ve školách neučí, v devadesátých letech ho zrušila v Česku všechna učiliště. O to je tato práce vzácnější.

Třetinu skleněných ručně foukaných růží museli skláři znovu vyrobit

Svítidlo disponuje celkem 64 plameny se starými polokeramickými objímkami, přičemž světelný rozptyl zajišťují dnes už žárovky. Bohatou skleněnou výzdobu tvoří broušené špičky doplněné broušenými čirými křišťálovými kameny různé velikosti v řetězech a dominantních 24 velkých, výrazných, ručně foukaných a pískovaných skleněných růží. „Pět růží na lustru chybělo a tři byly rozbité. Skláři v huti Preciosa Lighting proto vytvořili pro těchto osm kusů základní formu, avšak do konečné podoby je tvarovali čistě ručně,“ podotýká Vávra. 

V rámci repase prošlo svítidlo kompletním vyčištěním a výměnou poškozených prvků. Všechny kovové části dostaly novou povrchovou úpravu. Skleněné ověsové kameny skláři nově naketlovali, tedy připevnili na celkem 3 450 mosazných nýtků. Lustr byl také nově elektrifikován, aby plně odpovídal současným normám. 

Kostel je přístupný do soboty denně, dnes i výjimečná sklárna z Vratislavic

Repasovaný lustr si můžete zajet prohlédnout třeba právě v rámci probíhajícího festivalu Crystal Valley Week, který probíhá do soboty 29. srpna. Kostel je otevřen denně od 10 do 18 hodin a vstup je zdarma. 

„V rámci festivalu v tomto kostele uvidíte také výstavu nazvanou Sklo a světlo, která představuje dílo vratislavické sklárny Atelier Evans a doslova rozsvítila sakrální prostor. Je umístěna na všech oltářích i na zábradlí empory. Určitě stojí za vidění. Ostatně právě dnes otevírá Evans Atelier veřejnosti výjimečně i svůj provoz a lidé tak mohou nahlédnout do zákulisí vzniku skleněné krásy. Prohlédnou si proces od řezání a tvarování plochého skla v pecích až po dekorování metodou historické podmalby. Provoz je otevřen dnes do 16 hodin,“ zve mluvčí festivalu Crystal Valley Week Lucie Fürstová. 

Z historie lustru: Pátrání po sklářském mistrovi z Josefova Dolu

Příběh křišťálového svítidla z kostela Nejsvětější trojice ve Vratislavicích začíná uprostřed 19. století. Podle zápisu ve farní kronice města Vratislavic, která je uložena ve Státním okresním archivu v Liberci, byl nový lustr v kostele zavěšen 14. srpna 1841. Za 80 zlatých konvenční měny jej pořídil místní kaplan P. Cajetan Slawig s věnováním O. A. M. D. G., tedy Vše pro větší slávu Boží. 

Kronikář v německém záznamu uvádí: „Am 14ten August 1841 wurde der in der hiesigen Kirche sich befindende neue Luster aufgehängt, er wurde angeschafft von dem hiesigen Kaplan P. Cajetan Slawig für 80 fl. C. M. und ist in Josefsthal Morchensterner Herrschaft. O. A. M. D. G. Der Verfertiger ist Joseph Schierl daselbst.“ 

Což v českém překladu znamená: „Dne 14. srpna 1841 došlo k zavěšení nového lustru v místním kostele; pořídil jej zdejší kaplan P. Cajetan Slawig za 80 zlatých konvenční měny. Tento předmět byl vyroben v Josefově Dole na smržovském panství. O. A. M. D. G. (Vše pro větší slávu Boží). Výrobcem je tamější Joseph Schierl.“

Jako místo výroby je popsán Josefův Důl na smržovském panství a jako zhotovitel tamní Joseph Schierl.

Odhalení přesnější identity autora přineslo archivní pátrání v pramenech Státního oblastního archivu v Litoměřicích (pracoviště Jablonec nad Nisou) — v soupisu duší Farního úřadu Smržovka z první poloviny 19. století, v soupisu poddaných velkostatku Smržovka z let 1824–1836, v pozemkové knize pro Josefův Důl a v digitalizovaných matrikách.

Odborníci se domnívají, že příjmení bylo mohlo být zkomoleno a skutečným autorem by mohl být brusič skla Josef Schür (uváděný i jako Schier) z Josefova Dola č. p. 73. „Jde však pouze o odhad, nikoli o stoprocentní jistotu. Josef Schür se narodil v roce 1790 jako syn obchodníka se sklem a původně pocházel ze Smržovky č. p. 217. V roce 1816 se oženil s Johannou Schuster, dcerou skláře z Josefova Dola, a v roce 1820 odkoupil od tchána pozemek pro novou brusírnu skla. Stavební povolení k brusírně na potoce Jedlová vydala vrchnost na Hrubém Rohozci 16. prosince 1825, což ve své práci o smržovských brusírnách zmínil i historik Karel R. Fischer. Brusírna získala č. p. 73 a rodina se do ní přestěhovala v roce 1830. V úvahu jako tvůrce lustru však připadá i jeho syn Josef, narozený v roce 1818, který se rovněž věnoval brusičskému řemeslu,“ uvádí Jakub Feige ze Státního okresního archivu v Jablonci nad Nisou. 

Podle historika Petra Nového, šéfkurátora Státního muzea skla a bižuterie, je pátrání po autorovi lustru velmi záslužné. „Výrobci kompletních lustrů na Jablonecku jsou v tomto období doloženi jen výjimečně,“ říká Nový. „Je to další zajímavý střípek, nebo spíše ověsek, do pestré mozaiky jizerskohorského sklářství.“

„Děkujeme za pomoc při pátrání Národnímu památkovému ústavu v Liberci, Státnímu Okresnímu archivu v Liberci a Státnímu oblastnímu archivu v Litoměřicích - pracoviště Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou,“ uzavírá mluvčí Crystal Valley Week Lucie Fürstová.