Proč zemřel lachtan Hugo a je to konec hřivnatých lachtanů v Liberci?

Trávení ucpala hlava panenky: Co přesně Huga zabilo?

Hugo byl sedmnáctiletý samec, který v Liberci strávil téměř šestnáct let svého života a stal se jedním z nejznámějších obyvatel zahrady. Uhynul nečekaně v noci z pátku na sobotu. V sobotu ráno ho chovatel našel ve venkovním bazénu bez známek života. Přestože šlo o starší zvíře, protože lachtani se v zajetí dožívají 15 až 20 let, bezprostředně provedená pitva ukázala, že jeho vnitřní orgány nevykazovaly žádnou velkou patologii.

Pitva ale odhalila na přechodu žaludku a tenkého střeva hlavu plastové panenky. Její zbytek přitom chovatelka vylovila z bazénu o dva dny dříve. Podle hlavního zoologa Luboše Melichara i ředitele Davida Nejedlého, cizí těleso velmi pravděpodobně spustilo kaskádu dějů, které vedly k úhynu zvířete. „Hlavička panenky ucpala přechod střeva, což zřejmě vyvolalo dávivé reflexy. V plicích zvířete se našlo trochu vody, je tedy možné, že lachtan v bazénu při dávení vodu vdechl nebo dostal šok. Nicméně kus plastové hračky za jeho úmrtím s velkou pravděpodobností stojí,“ uvedl ředitel zoo. Definitivně jasno ale bude až po vyhodnocení laboratorních vyšetření odebraných vzorků.

Lidé se ptají: Proč zoo neudělala rentgen či sono a nevytáhla plast včas?

Po nálezu těla panenky ve čtvrtek nevykazoval Hugo vůbec žádné změny chování ani zdravotního stavu. „Normálně žral a fungoval,“ uvádí hlavní zoolog Luboš Melichar. „My jsme byli dotazováni, proč jsme nějakým způsobem nezareagovali. Hned jak jsme se dozvěděli, že byla z bazénu vytažena část hračky, jsme hledali, jaký zvolit nejlepší postup. Jenže je třeba vysvětlit, že jakýkoliv zákrok by vyžadoval lachtana uspat. Lachtani jsou však na anestezii extrémně citliví a ve velkém množství případů se z narkózy už nevzbudí. Podstoupit takové riziko preventivně, bez jasného zdravotního důvodu a bez jistoty, zda zbytek hračky v bazénu vůbec byl, nedávalo smysl,“ podotýká.

Ředitel zoo pak dodává, že plast na RTG ani sonografu by stejně neviděli. „U takto velkého zvířete je diagnostika plastového předmětu téměř nemožná. Měkký plast není na běžném rentgenovém ani ultrazvukovém vyšetření spolehlivě patrný. U psů se situace řeší například kontrastním rentgenem, který se musí opakovat v průběhu 24 hodin několikrát. U dospělého lachtana je však takový postup nerealizovatelný,“ vysvětluje Nejedlo. 

Zopakoval pak, že lachtan nevykazoval žádné známky změny chování a normálně přijímal potravu. 

Lachtani hřivnatí se do Liberce nevrátí. Hugo mohl ještě pomoci v chovu

O Huga byl do poslední chvíle obrovský zájem. Přestože byl starší, byl geneticky mimořádně cenný – neměl po sobě v populaci mnoho potomků. Zoo dokonce v posledních měsících vyjednávala o jeho přesunu do jiné evropské zoo, kde by se ještě zapojil do chovu.

S jeho úhynem však chov lachtanů hřivnatých v Liberci s největší pravděpodobností definitivně končí. Populace těchto lachtanů v evropských zoo (EAZA) za posledních 20 let poklesla o více než 60 %. Evropský program navíc zpřísňuje pravidla – nově požaduje chov pouze ve velkých skupinách a upřednostňuje bazény se slanou mořskou vodou. Těmito dispozicemi Liberec nedisponuje. „Liberecká expozice byla stavěna v minulosti ryze jako expoziční, nikoli chovatelská, a rozmnožování se dařilo jen díky obrovské šikovnosti ošetřovatelů,“ podotkl Nejedlo. 

Nová naděje: Mládenecká skupina lachtanů kalifornských

Zoo Liberec chovala lachtany nepřetržitě od roku 1975 a o tradici nechce přijít. Budoucnost lachtanů v Liberci ostatně řešila už před Hugovým úhynem. Vedení zoo už rozeslalo e-maily koordinátorům chovných programů i pracovní skupině EAZA pro ploutvonožce a nabízí své kapacity i volný prostor. 

Protože liberecká expozice neumožňuje chovnou skupinu, nabízí se jako ideální rezervní bazén pro mladé samce. Ve hře je příchod lachtanů kalifornských, kteří se v zoo stále úspěšně množí a mladých samců je nadbytek. Liberec by mohl ubytovat například přibližně tři mladé samce, kteří by sloužili jako „genetická záloha“. Pokud by v jiné zoo chovný samec uhynul, jedinec z Liberce by ho nahradil.

Zda k tomu dojde a kdy, je zatím v jednání. Pokud by tato varianta nevyšla, zvažuje zoo v budoucnu přebudování bazénu například pro tučňáky. Stejnou cestou se vydaly například Zoo Zlín nebo Zoo Ústí nad Labem.

Oprava za miliony a posílení kamer

Do poloviny listopadu plánuje zoo dokončit zevrubnou rekonstrukci pavilonu v hodnotě několika milionů korun, kterou začala na jaře. „Opraví se vnitřní prostor, střecha, obklady i sanita, a vymění se prasklé sklo u podvodní vyhlídky. Zoo navíc do prostoru doplní kamerový systém, aby bylo možné návštěvnický prostor i bazén lépe monitorovat,“ uvádí ředitel. 

Apel na návštěvníky: Včasné upozornění zachraňuje život

Hugův úhyn znovu upozorňuje na vážné nebezpečí, které pro zvířata představují cizí předměty v jejich výbězích. Nejde přitom o první podobnou tragickou událost v historii libereckých lachtanů. V roce 2009 uhynul samec Nico poté, co pozřel velký kámen, který do jeho bazénu hodil návštěvník. „Chtěli bychom návštěvníky znovu požádat, aby zvířata nekrmili, do výběhů nic nevhazovali a nebyli k podobným událostem lhostejní. Pokud jsou svědky toho, že se do výběhu dostane cizí předmět, měli by co nejrychleji upozornit zaměstnance zoo. V Hugově případě jsme se o hračce v bazénu dozvěděli až ve chvíli, kdy její část objevila chovatelka. Kdybychom tuto informaci měli včas, mohli jsme okamžitě reagovat. Včasné upozornění může pomoci ochránit zdraví nebo dokonce zachránit život zvířete,“ apeluje ředitel zoo David Nejedlo. 

O zvýšení bezpečnostních prvků u bazénu lachtanů zoo uvažuje a bude možnosti zkoumat. „Nicméně už v minulosti jsme úpravy udělali a dosud se zdály být dostatečné. Další by vždy byly buď na úkor prostoru zvířat, nebo návštěvnického komfortu, protože by návštěvníci byli od těch zvířat ještě dál. Vše si nicméně znovu důkladně projdeme a zanalyzujeme,“ uzavírá ředitel.