Škoda. Chybělo 51 sekund, ale pak ze mě Gulaš udělal kašpara, litoval kapitán Tygrů Šimek
Chyběla necelá minuta a hokejisté Liberce mohli slavit postup do čtvrtfinále, v němž by opět vyzvali rivala Spartu. Vedení 2:1 na ledě Českých Budějovic v rozhodujícím pátém utkání však neudrželi a kapitán Radim Šimek si to v pozápasovém rozhovoru s novináři sebekriticky hodně vyčítal. Připustil, že postup byl blízko, ale zároveň pořád ještě hodně daleko. Po vyřazení se především chce dát zdravotně do kupy.
Liberečtí sahali po postupu, jenže těsný náskok neudrželi. Domácí Jihočechy zachránil vyrovnáním při power play Milan Gulaš. A dvaatřicetiletý obránce se zkušenostmi z NHL byl celé situaci velmi blízko.
„Zamrzí to. Já sám si musím ten vyrovnávací gól pustit... Všichni víme, jaký je Milan hráč. Chtěl jsem jít do bloku, čekal jsem, že vystřelí, ale udělal tam ze mě trochu kašpara a dal gól. Tak to prostě je. Měl jsem hodně zblokovaných střel, tohle holt zrovna nevyšlo, ale bylo to klíčové. Škoda, chybělo 51 sekund. Na jednu stranu to vypadá, že je to málo, ale na druhou to bylo ještě strašně dlouho," prohlásil Šimek.
Milan Doudera to vzal na sebe ???? a @HC_Motor už ladí navigaci do Pardubic. ????️#TELH | #momentyplayoff | #zatitulem | #CEBBTL pic.twitter.com/RczW1PW2Sl
— Tipsport extraliga (@telhcz) March 13, 2025
Gulašovým gólem však jen vyústil stupňující se tlak Motoru. „Přišlo mi, že jsme se celou třetí třetinu jen bránili. Kolik jsem měl soubojů v obranném pásmu a kolik jsem musel uhrát puků, už jsem toho měl po sérii fakt plné zuby. Pět zápasů v sedmi dnech, je to fakt znát," uvedl Šimek.
Vše špatné bylo ale potřeba hodit za hlavu a jít s čistou hlavou do prodloužení. „Mám už nějaké zkušenosti. Mrzelo mě to, když to řeknu slušně, ale hodil jsem to za hlavu, už to byla voda pod mostem," poznamenal Šimek.
Právě únava sehrávala postupně čím dále větší roli v tom, co se na ledě odehrávalo. „Museli jsme se připravit na prodloužení, ale přišlo mi, že i to se odehrávalo v podobném duchu jako třetí třetina. Furt jsme se jen bránili a domácí měli útok za útokem a šanci za šancí. Myslím, že jen díky Kvakymu (Petru Kváčovi) to neskončilo už v první části prodloužení," řekl Šimek.
„Čím to bylo? Byla tam únava, možná i trochu strach. My jsme to hráli na deset lidí, zatímco oni točili pořád čtyři kompletní útoky. To je potom znát, když na vás chodí pořád čerství hráči. Sám jsme chytal už křeče, naštěstí jsem to zvládnul, ale tam už to prostě bylo o tom, kdo bude mít více sil," konstatoval Šimek.
Zpětně může jeho tým o to více mrzet, že nezvládl čtvrtý zápas a pod Ještědem promarnil mečbol při vedení v sérii 2:1. „Dva domácí zápasy, to bylo jako den a noc. Ve třetím jsme hráli výborně, Budějovice nic neměly. Pak druhý den jestli jsme si mysleli, že se porazí sami. Hráli jsme špatně. Myslím, že tam se série asi lámala," přemítal Šimek.
Sezonu by si případně mohl ještě prodloužit v reprezentačním dresu, ale teď podle svých slov nechce o hokeji pár týdnů slyšet. A potřebuje si ze všeho nejdřív doléčit zdravotní neduhy.
„Všechno musím vyřešit i s doktorem, protože kvůli tříslu hraju každý zápas od listopadu pod práškama. Tohle musím zvážit, protože nechci být mrzák a hrát pořád pod práškama, to asi není pro tělo dobré. Teď v domácím zápase jsem si navíc natrhnul prsní sval, takže další problém. Uvidím. Teď si ale musím dát oraz, zajít k doktorovi a podle toho, co mi řekne, tak se rozhodnu," řekl Šimek.
A jeho další budoucnost v Liberci? „Určitě se budu chtít pobavit s Michalem Birnerem (sportovním ředitelem klubu), co a jak. Nějaké zvěsti už se objevují ohledně toho, kdo by měl do Liberce přijít, ale nevím, co je na tom pravdy," podotkl Šimek.
