Kapli smíření chtějí začít stavět už v příštím roce
Už v příštím roce by mohla v Liberci začít výstavba ojedinělého památníku. Má vzniknout na místě jednoho z největších zajateckých táborů první světové války na českém území, který se nacházel na okraji Liberce a žilo v něm až 55.000 lidí. Památník se bude stavět po etapách.
Jako první by měla přijít na řadu Kaple smíření, jejíž postavení si odhadem vyžádá do deseti milionů korun, řekl dnes Petr Brestovanský z obecně prospěšné společnosti Archa 13, která ambiciózní projekt připravuje.
Vybudování celého památníku, který by měl být kombinací muzea se vzdělávacími, kulturními a sportovními aktivitami, si vyžádá zhruba 50 až 100 milionů korun. Začátek výstavby ale závisí na získání státních či evropských dotací. "Vše je v běhu," konstatoval Brestovanský.
Podobu památníku navrhl architekt a herec David Vávra. Kaple smíření bude kruhového tvaru se čtyřmi kříži, po jednom na každé světové straně. Východ má symbolizovat ruské zajatce, jih italské, západ rakouské věznitele a sever má patřit Čechům, na jejichž území tábor byl. Kaple by měla být zároveň rozhlednou a postavy stoupající nahoru by se tak nevědomky měly stát součástí vzpomínky na padlé. "Vytvoří obrys člověka, který tady zmizel nebo se mihl. Svým pohybem mu dávají život," nastínil dnes při besedě v Liberci svoji vizi Vávra.
V další fázi chtějí autoři projektu postavit muzeum ve formě kopie jednoho z domů, v němž tehdy zajatci žili. Návštěvníci by uvnitř názorně viděli, jak vypadal jejich každodenní život. Jako protipól by v dalším domě měl být zpodobněn život vojáka ze současnosti. "Návštěvník si srovná v detailech, jak se změnil ešus, spacáky, mýdlo, obsah na nočním stolku," řekl Vávra. V plánech je, aby si návštěvníci mohli život vojáka i prakticky vyzkoušet. V konceptu je také vybudování amfiteátru, netradiční restaurace s pokrmy zajatců a vojáků před sto lety a prostoru pro sporty i ubytování.
Za války žilo v táboře před sto lety až 55.000 zejména ruských a italských zajatců, Liberec měl tehdy 54.000 obyvatel. Tábor vznikl ve třech čtvrtích na 84 hektarech pozemků, jež městu pronajímali místní továrníci. Kvůli zajatcům zavedlo město do tábora vodovod, kanalizaci, elektřinu i úzkorozchodnou železnici. V táboře byly stovky domů, dílny, zajatci chovali domácí zvířectvo, vydávali si noviny a měli i vlastní peníze. Nucená práce v táboře jako za druhé světové války neexistovala. Po válce se měl tábor přeměnit na vilovou čtvrť, plán se ale zrealizovat nepodařilo. Na části někdejšího tábora je dnes letiště.
Napsala ČTK
