Glosa: Křížem krážem ničím, aneb Pár slov o sebeukájení
Liberecký kraj začal vydávat od Nového roku informační přílohu KRAJ. Zatím jen na svých oficiálních stránkách v digitální podobě. Co jsme se v prvním čísle dozvěděli? Třeba, že existuje Jizerská padesátka. Opravdu nevím, komu to sdělení bylo určeno, neb jen idiot nemá o její existenci ani páru.
Druhá stránka přináší Slovo hejtmana, který vysvětluje, proč KRAJ bude vycházet. „Chceme Vás seznamovat s nejdůležitějšími událostmi v kraji, s náplní a prací krajského úřadu, ale také s životem u Vás - ve Vašich bydlištích. Chceme na těchto stránkách také dát prostor lidem, kteří přispěli a přispívají k dobrému jménu i slávě našeho regionu a mají svým spoluobčanům díky výsledkům své práce mnoho co říci.“ Hned pod tím, jakoby chtěly dokázat opak, jsou zprávy, které byly staré už ve chvíli, kde je neznámý autor psal. Třetí stránka přináší mini rozhovor s Martinem Chaloupkou z Kryštofova Údolí. Pro to, co dělá, si to zaslouží, ale zaslouží si jeho činnost tak plytký text? Na poslední stránce je zpráva, nad níž rozum stojí v tichém údivu. Je o Liberci. Píše se v něm třeba, že tam jsou divadla, nebo zoologická zahrada. Suma sumárum, trochu málo na to, když v preambuli těchto webových stránek stojí: Čtyři barevné stránky čtenářům přinesou informace, kde se rychle a přehledně dozvědí o nejdůležitějším dění v našem kraji.
Čtěte také: Glosa: Proč se naučit couvat na zrcátka
Digitální KRAJ má nahradit bývalý měsíčník Liberecký kraj, který byl distribuován do všech schránek na jeho území. Tuším, že vycházel v nákladu 180 tisíc kusů, o čemž se může ostatním tištěným médiím jen zdát. Proto byl mocným, ale naprosto nedoceněným marketingovým nástrojem Libereckého kraje. Zapomeňme na vševědoucnost internetu, zapomeňme na to, že většina lidí tvrdí, že tyhle plátky nečte. Opak je pravdou.
Podivné na tom je, že si to zřejmě nikdo neuvědomuje. Kraj se teď chlubí, že ho nový portál přijde jen na 200 tisíc korun, což je osmnáct tisíc měsíčně za čtyři stránky. Údajně tím ušetřil círka čtyři miliony. Ze šetření se stalo zaklínadlo, jakoby všechno levnější muselo být přímou úměrou lepší. Tak to ale nefunguje. Například šetření není v tomto případě jen zaklínadlo, ale také výmluva. Problém je totiž v tom, že na Libereckém kraji není nikdo schopen poodstoupit a zamyslet se nad tím, jak by měl takový měsíčník vypadat, o čem by měl informovat a jak to udělat, aby se z něj stal dobře ochucený chlebíček, do kterého se každý rád zakousne.
Hejtman Martin Půta ve svém úvodu také řekl: „Věřím, že Vás nově pojatý měsíčník o Libereckém kraji zaujme a stanete se, ne-li patrioty, tak nejméně velkými příznivci a podporovateli Libereckého kraje.“ Víra je znamenitá věc, ostatně, uzdravila i dceru Jairovu, ale nový měsíčník KRAJ potřebuje něco jiného. Hlavně by jeho autoři měli myslet na ty, kterým je určen. Zatím je to jen takové sebeukájení pod heslem: „Chtěli jsme měsíčník, máme měsíčník!“
Napsal liberecký publicista Jan Šebelka
