Lahve, knihy nebo ohňostroje. Třídění dává odpadu další šanci a šetří planetu

S každým rokem přibývá odpadu, který lidé vyprodukují. Otázka recyklace a dalšího využití je proto stále palčivější. Správné a důkladné třídění tak není jen otázkou barevných kontejnerů, ale také způsobem, jak část odpadu vrátit zpět do oběhu.

Přírodní zdroje a energie přitom může šetřit každý z nás. Vytříděný papír, plast, sklo, nápojové kartony nebo kov totiž bezpečně poslouží jako surovina pro výrobu nových výrobků či obalů.

Odpady běžně třídí tři čtvrtiny českých domácností. Barevné kontejnery jsou běžnou součástí českých ulic a pro řadu lidí se jejich používání stalo rutinou. Právě správně vytříděný odpad navíc může mít další využití a nemusí skončit na přeplněné skládce.

Co následuje po vhození do kontejneru?

Odpady z barevných kontejnerů putují na třídicí linky. Tam se rozdělí na jednotlivé materiály a upravují tak, aby posloužily jako druhotná surovina pro další zpracování. V tuzemsku při dotřídění papíru a plastů zatím převládá ruční práce, u skla se naopak více prosazují automatické linky. Právě u skleněného odpadu je totiž potřeba dodržet velmi přísné požadavky na množství nežádoucích příměsí.

Jde přitom o technologie, které jsou náročné na finance i na provoz. Využívají se proto především tam, kam míří dostatečné množství odpadu. Jedna taková linka funguje také v Brně. Jde o první plně automatickou třídicí linku v České republice, která dokáže zpracovávat plast, papír i kovové obaly. Obslouží i široké okolí jihomoravské metropole.

Papír můžeme recyklovat hned několikrát

Jedním z nejčastěji recyklovaných materiálů je papír. V papírnách se nejprve rozmixuje ve velké nádrži s vodou. Vznikne tak řídká kaše, která obsahuje papírová vlákna. Následně je potřeba směs zbavit nečistot, například kancelářských sponek, plastových okének z obálek nebo dalších nežádoucích příměsí.

Do papírové kaše se poté přidají další potřebné suroviny a hmota se nanese na papírenské síto, kde se vytvoří prvotní tenká vrstva. Následuje lisování, hlazení a sušení. Výsledkem je role papíru, která poslouží k výrobě dalších papírových výrobků.

Vytříděný papír ale nemusí skončit pouze v novém papírovém výrobku. Využívá se také při výrobě tepelných izolací, nasávané kartonáže nebo jako příměs do stavebních materiálů. V některých případech může posloužit také k energetickému využití či výrobě kompostu a bioplynu.

Z plastu mohou být lahve, oblečení i palety

Plasty ze žlutých kontejnerů se na třídicích linkách rozdělují podle druhů a následně se lisují do balíků. Ty putují ke zpracovatelům, kde se následně drtí, čistí a dále upravují.

Nejběžnějším produktem recyklace plastů je takzvaný regranulát. Jde o malé pecičky, jež mohou sloužit jako vstupní surovina pro výrobu nových plastových výrobků. Najít ho můžeme například v PET lahvích, odpadkových koších, pytlích, květináčích nebo kancelářských potřebách. Využívají se také při výrobě některých dílů pro automobilový průmysl.

Z některých jednodruhových plastů lze vyrobit také textilní nebo technická vlákna. Z nich následně vznikají koberce, výplně zimních bund, dek a spacáků, čalounění automobilů, mikiny, trička nebo sportovní dresy. Nejširší využití má v tomto směru hlavně PET.

Další možností je tavení plastů a intruze do forem. Tímto způsobem vznikají transportní palety, kanálové vpusti, plotové laťky, protihlukové zábrany. Tyto výrobky jsou velmi odolné vůči povětrnostním vlivům.

Sklo lze přetvářet prakticky donekonečna

Velkou výhodou skla je, že ho můžeme recyklovat opakovaně, aniž by zásadně ztrácelo své vlastnosti. Ve sklárnách proto nahrazuje část primárních surovin a pomáhá snižovat spotřebu energie.

Podle použité technologie je možné znovu využít 30 až 85 procent tříděného skla. Skleněné střepy se společně s dalšími surovinami taví při teplotách přibližně 1200 až 1600 stupňů Celsia. Z roztavené směsi následně vznikají nové skleněné výrobky.

Ani sklo ale nemusí skončit jen v nové lahvi nebo sklenici. Vytříděný materiál lze využít například při výrobě tepelných izolací, tedy skelné vaty či pěnového skla. 

Okenní rámy i nábytek z nápojových kartonů

Další život dostávají také nápojové kartony. Lze je zpracovat dvěma způsoby. Jelikož obsahují kvalitní papírová vlákna, papírny je rozmixují ve vodní lázni. Vlákna pak použijí na výrobu nových papírových výrobků, třeba papírových tašek, krabic či sešitů. Zbylý polyetylén a hliník se následně používá při výrobě rámů oken, některých autodílů, nábytku či střešní krytiny, případně jako palivo do cementáren.

Další možností je výroba stavebních a izolačních desek. Nápojové kartony se rozemelou a následně se při teplotě kolem 170 stupňů Celsia lisují do desek, které mají podobné vlastnosti a využití jako sádrokarton.

Druhý dech pro vytříděný kov

Na nové výrobky lze přetavit také kov. Až devětadevadesát procent tohoto vytříděného odpadu míří především do hutí a sléváren, kde se z něj vyrábí nový materiál pro další výrobky nebo obaly.

Velké kusy kovu se opakovaně taví. Nový materiál tak lze získat při nižší spotřebě energie. Menší položky, například plechovky, víčka a další obaly, se mohou mechanicky přeměnit na drť, granulát nebo prášek. Tyto materiály mají další využití například v metalurgii nebo při výrobě barev nebo třeba ohňostrojů.

V případě tenkostěnného hliníku lze využít i takové technologie, které ho zpracují k výrobě plechu pro další plechovky.

Třídění šetří vodu, energii i přírodu

Netřídíme jen proto, abychom snížili množství odpadů na skládkách. Recyklace umí nahradit primární suroviny druhotnými materiály, čímž dochází k výrazné úspoře přírodních zdrojů, energií i vody.  

Díky třídění a recyklaci odpadů z obalů ročně ušetříme přibližně 437 milionů metrů krychlových vody. Náhrada primárních surovin druhotnými pak zachrání zhruba 30 kilometrů čtverečních přírody.

Významná je také úspora energie, která činí přibližně 7 887 GWh energie ročně. Do ovzduší se pak díky třídění a využití obalových odpadů nemusí dostat zhruba 1,1 milionu tun oxidu uhličitého ekvivalentu.