Liberecký žhář? Soud rozhodl, muž požáry ve městě nezakládal

Hrubého na jaře osvobodil liberecký okresní soud, státní zástupkyně se proti rozhodnutí odvolala. "Krajský soud nemá k postupu a odůvodnění výhrady," uvedl předseda krajského senátu František Boštík.

Žhář terorizoval Liberec od května 2010 do března 2011, kdy policie zadržela Hrubého. Město za informace vedoucí k vypátrání pachatele tehdy vypsalo odměnu a policie kvůli jeho dopadení dokonce vytvořila speciální tým ZICO, který později ocenil ministr vnitra poděkováním za mimořádný čin. Podle soudu ale nejsou důkazy, že požáry spáchal právě Hrubý. "Je zde tolik pochybností," uvedl při zdůvodnění Boštík.

Původně 71 požárů

Soudce připomněl, že policie původně řešila 71 požárů, Hrubého ale nakonec obvinila jen zhruba z třetiny. Přímý důkaz není žádný a z nepřímých podle soudce nelze vytvořit ucelený řetězec. Požáry byly zakládané různým způsobem, jednotná není ani doba jejich vzniku. Ve prospěch Hrubého také vypovídali svědci, kteří žháře zahlédli. Poznal ho jen jeden v domě, kde bydlela Hrubého babička. Soud odmítl také argument obžaloby, že po zatčení Hrubého počet požárů klesl. Ze statistik od hasičů podle soudce nic takového nevyplývá.

Hrubý vinu od počátku odmítal. Přiznal jen, že při toulkách Libercem poslouchal za dveřmi bytů, co se děje uvnitř. Tím zdůvodňuje, proč na čtyřech místech, kde požáry vznikly, policie objevila otisk jeho ucha, prstu nebo DNA. Na jednom místě policie našla i plechovku od ředidla s jeho otiskem. "Zdánlivě jasný důkaz. Žádný akcelerant hoření ale při požáru použit nebyl," upozornil Boštík. Přítomnost Hrubého na místě dalších požárů policie dokládala z pohybu jeho mobilního telefonu, což určila s pomocí takzvaných základových stanic. Ne vždy ale jeho přítomnost podle soudce odpovídalo době vzniku požáru. Navíc se jednalo o místa, kde je obvykle velká koncentrace lidí.