Světlo světa spatří ročně až čtvrt milionu Igráčků. Hrají si s ním i děti v Jižní Koreji a Kanadě

Igráčky kompletují pracovníci v Novém Veselí ručně z devíti nebo deseti plastových dílů. Za rok jich udělají 200 až 250 tisíc. Na export směřuje 30 procent. S Igráčkem si tak kromě Česka hrají děti kupříkladu i na Slovensku, v Maďarsku, Rusku, Polsku, Německu, ale také v Jižní Koreji a Kanadě; v západních zemích se figurka kvůli výslovnosti prodává pod značkou Pokeeto.

Při příležitosti letošních kulatin prošel Igráček další kompletní úpravou designu, má modernější oblečení, účes i doplňky a balení. Důvodem bylo podle Kotíka to, aby nebyl vnímán jen jako retro hračka a byl zajímavý i pro současné děti. „Neděláme ho jako figurku pro nostalgii, ale pro děti,“uvedl. Za minulých pět let už Efko vyrobilo, včetně speciálních edic, 168 typů Igráčka.

Osmicentimetrového Igráčka představujícího různé profese původně vyrábělo družstvo Igra Praha, první figurky se prodávaly v malé krabičce za 7,50 koruny. Prvním hotovým prototypem byl v roce 1976 Igráček - zedník. S jeho schválením byly problémy, řekl Jiří Kalina, který stál u zrodu hračky. „Muselo to jít přes fond výtvarných umění a tam se tomu trochu pošklebovali, že to je taková plastová figurka,“ řekl. Na vývoj postavičky mělo vliv jeho přátelství s německým designérem hraček Hansem Beckem.

Efko se původně zabývalo výrobou kartonážních obalů a společenských her. O Igráčka se Kotík začal zajímat, když se dověděl, že Igra skončí v konkurzu. „V roce 2008 jsme odkoupili veškeré formy a práva k Igráčkovi a začali jsme pracovat na jeho remodelingu,“ uvedl.

Společnost s ročním obratem přes 60 milionů korun má nyní 50 vlastních pracovníků a dalších 15 lidí zaměstnává v lisovně plastů v Korouhvi u Poličky. Igráček se na produkci Efka podílí zhruba čtvrtinou.