Jak zabránit povodním a přitom nenarušovat ráz krajiny? To popisuje ve své studii Josef Trakal, student fakulty umění a architektury v Liberci. Ten svůj projekt zasadil do okolí řeky Jeřice v Chrastavě. Více popisuje ve své studii samotný student.
Tématu, protipovodňový systém v Chrastavě, jsem se rozhodl věnovat z důvodu, že zde žiji celý svůj život a dívat se jak voda město ničila, bylo děsivé. Hlavní myšlenka byla podobnost vodního systému a krevního oběhu v lidském těle. Systém řek jako hlavní tepny, na které jsou napojeny cévky a žilky, stejně jako říčky a potůčky.
Systémy vznikly čtyři. Ty tvoří celek. Inspiraci jsem hledal v medicíně. Systém cévy začne fungovat jako první. Pracuje na principu přemostění hlavního toku řeky, pomocí menších kanálků s přepadem. To pomůže zvládnout 20 – 25% v tu chvíli protékající vody. Další množství je absorbováno do půdy, která je speciálně upravená tak, aby vizuálně připomínala řez cévou. Druhý systém vznikl na základě podobnosti žilního trombu. Je to vlastně parazit na žíle, kde se nahromadí krev a tím je vytvořena boule. Stejně tak je trombus paraziticky napojen na koryto řeky. Vytvoří se tak říční boule, které jsou schopny pojmout stovky metrů krychlových vody. Stylizace je do spirály.
Třetí systém je systém chlopeň. Pracuje na principu srdeční chlopně. Pouští vodu směrem do zátoky, ale zpět už ne. Vzhled je transformován do podoby stupňovitých amfiteátrů. Dno je vysypáno pískovcovými valouny (jako síto), pro rychlejší odkalení, což najdeme i v srdeční chlopni. Krajním řešením celého povodňového systému je systém nazvaný aneurysma. Funkce se objeví, teprve po aktivaci předešlých systémů. Jeho síla spočívá v rozlití se vody do předem určených míst tak, aby nikoho neohrozila. Takto vzniká i cévní aneurysma, kdy se vytvoří výduť a krev je valena do těla.
Hlavním záměrem bylo vytvořit pomoc tak, aby nebyla na první pohled rozpoznatelná a čitelná. Systém má být pochopen až teprve při úderu povodní, kdy začnou jednotlivé cestičky ukazovat, k čemu doopravdy slouží.
Při projektu vznikla provázanost s ateliérem Foto – Video, kde vzniklo video s fotkami, s názvem "TO CO ZŮSTÁVÁ", které ukazují město Chrastavu ihned po povodních, dále pak pohled na místa s odstupem času.
V roce 2009 vystudoval Střední školu tvorby a designu nábytku v Liberci, obor architektura a design interiéru. Při studiu absolvoval školní praxe v různých projektových studiích i studiích designu. Od 3. ročníku na střední škole byl studentem ateliéru libereckého architekta Ing. arch. Vojtěcha Šruta. V roce 2009 ho přijali na obor Environmental design na Technické univerzitě v Liberci, kde tvoří v ateliéru pod vedením MgA. Leony Matějkové, prof. Dr. Ing. arch. Bořka Šípka, Doc. Mgr. Jaroslava Brabce a Ing. Andrey Ondrejové. Absolvoval ateliér konceptuálního, produktového, grafického designu a fotoumění. Nejvíce se zajímám o interiérový design, kterému se věnuje několik let. Zabývá se především návrhy a realizacemi soukromých, příležitostně i komerčních interiérů.
Napsala redakce
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
