Stopy po beneficích jsou patrné po celém hradu Grabštejn
Obnovená kaple nebo altán, restaurované varhany či socha patronky hradu, nasvícení hradu i vytvoření galerie. To vše je spojené s beneficemi, které se posledních 25 let konaly ve prospěch hradu Grabštejn. Stopy po nich jsou patrné po celém hradu.
"Něco se povedlo, něco ne. Něco se muselo i odstranit, ale i tak ta doba 25 let byla velmi plodná a úspěšná," uvedl hlavní organizátor beneficí a místní patriot, operní pěvec Luděk Vele.
Další ročník benefice podle něj už nebude, neboť hlavní cíl - záchrana hradu se povedla. "Nelze říci, že benefiční koncerty hrad zachránily, ale podílely se. Grabštejn zachránil stát," upozornil Vele. Před čtvrtstoletím byl příhraniční hrad chátrající ruinou, do jeho obnovy se poté investovalo kolem 100 milionů korun. "Za nejdůležitější považuji první krok, kdy jsem jako normální osoba šel poprosit na ministerstvo kultury o nějakou velkou finanční injekci. A podařilo se získat 55 milionů korun," dodal Vele.
Z beneficí se ve prospěch hradu, který leží nedaleko Trojzemí Čech, Německa a Polska, dalo přes šest milionů korun. Na účtu sdružení je ještě dalších více než půl milionu korun. Peníze v prvních letech směřovaly zejména na obnovu kaple svaté Barbory, která je nyní chloubou Grabštejna. Ozdobou hradu je i zrestaurovaná gotická socha sv. Barbory umístěná na čestném místě ve věži. Z výtěžku se také zakoupil zvon Smíření, restaurovaly vzácné varhany z konce 17. století a třeba v místnosti Jiřího Mehla ze Střelic přibyla vzácná renesanční postel. Díky beneficím bylo možné vybudovat i venkovní osvětlení a návštěvníci si mohou posedět v altánu před hradem. Předchozí byl zbourán před půlstoletím.
Benefice si za dobu své existence vydobyly značnou prestiž. Z malé kaple se brzy přesunuly díky zájmu diváků i sponzorů na hradní nádvoří. Návštěvnost začínala na 100 divácích, maximem bylo 1150 lidí. Celkem koncerty a opery vidělo přes 18 500 diváků. Na beneficích vystoupilo 81 umělců, převládali operní pěvci z Národního divadla, kde Vele účinkuje. "Mezi mými kolegy byl vždy velký zájem o představení na Grabštejně. Fungovalo to krásně a byl jsem rád, že je nemusím přemlouvat, protože jsou to vystoupení bez nároků na honorář," dodal Vele.
Neodmyslitelnou součástí beneficí byly i výstavy renomovaných umělců. Podmínkou bylo, že jedno z děl poté na hradě zůstane. Na sbírku galerie svaté Barbory je Vele hrdý. Své dílo má na hradě Olbram Zoubek, Vladimír Komárek, Jaroslav Klápště či Josef Jíra. Grabštejn je národní kulturní památkou, ročně ho navštíví bezmála 20 000 turistů. První zmínky o něm se objevily ve 13. století. Současnou renesanční podobu získal po přestavbě v 16. století, kdy hrad vlastnil Jiří Mehle ze Střelic.
