FOTO: Semilské muzeum má nově dva zdobené čepce až z Olomouce
Dva bohatě zdobené čepce pojizerského typu obdrželo semilské muzeum až z Olomouce. Jedinečné kousky daroval muzeu Milan Hampl, jehož rodině čepce patřily.
Ve sbírkách sice už nějaké má, tyto ale považuje za unikátní kvůli tomu, že ví, komu patřily, řekl historik semilského muzea Tomáš Chvátal. „Jsou spojené s konkrétním jménem, lokalitou a datem," dodal. Čepce patřily rodině Milana Hampla z Olomouce, který se je rozhodl po smrti své matky věnovat původně tamnímu muzeu. Protože však náleží do Pojizeří, zprostředkovaly olomoucké muzejnice jejich darování do Semil. „Rádi bychom jimi doplnili naši etnografickou expozici," uvedl ředitel muzea v Semilech Miroslav Šnaiberk.
Čepce jsou z konce 19. století. Patřily Hamplově prababičce z otcovy strany a vytvořené byly pro její svatbu. „Ludmila Hamplová rozená Jodasová pocházela z Hájů nad Jizerou a v roce 1895 si vzala sedláka Hampla z Roztok u Jilemnice, kam se pak společně s ním odstěhovala. V 70. letech minulého století pak čepce putovaly s mým otcem do Olomouce a tam zůstávaly v krabici až dodnes," uvedl v tiskové zprávě muzea Hampl.
Podle rodinné tradice byly oba čepce použité při jedné svatbě. „Obecně lze říci, že před svatbou chodily dívky prostovlasé, ale po svatbě musely mít zakrytou hlavu, a to buď čepcem nebo šátkem," uvedl Šnaiberk. Čepec byl ženě obřadně nasazen poprvé na svatbě při takzvaném čepení. „Při tomto obřadu byly přítomné pouze vdané ženy. Nevěstě nejprve sňaly z hlavy věneček - symbol panenství, a za zpěvu písní určených přímo pro tuto příležitost jí nasadily čepec," dodal.
Jeden z darovaných čepců patří mezi takzvané zlatohlavy označované také jako čepce české a tvrdé. Bývaly bohatě zdobené reliéfní zlatou výšivkou vytvořené technikou takzvaného krumplování zlatou nití. Zdobení se doplňovalo pajetkami a červenými kameny - granáty nebo jejich skleněnou imitací. „Čepec paní Hamplové je opatřen také dlouhými pentlemi. Druhý měkký čepec je zdobený filigránovou jemnou podbodávanou výšivkou, z droboučkých těsně na sebe našitých nitěných uzlíčků," uvedl Šnaiberk.
Krumplovaný čepec nosily nevěsty bohatších vrstev, chudší nevěsty měly čepce pouze měkké. „Krumplovaný čepec pak využily ženy i při jiných slavnostních příležitostech, jako byly mše nebo poutní slavnosti," dodal ředitel muzea.
