Liberec získá na 20 let sochu historicky spjatou s městem. V létě vystřídá na náměstí drátěného Vulpsa

Umělecké dílo Mezník je 2,5 metru vysoká skulptura z pískovce. „Autorem díla je Jiří Seifert, významný český sochař, medailér a restaurátor, který byl spolu se svou ženou Hanou, mimochodem tehdejší ředitelkou Oblastní galerie v Liberci, aktivním organizátorem liberecké kulturní scény. V 50. a 60. letech minulého století dělali právě v Oblastní galerii báječné věci. Jiří byl také jedním ze zakládajících členů Skupiny 7, se kterou pak vystavoval až do roku 1969. Po osobním angažmá proti srpnové okupaci a poté, co v následujícím roce na místní výstavě Socha a město (1969) instaloval Kalvárii a Morový sloup nebo také Mezník, ztratil nadlouho možnost vystavovat. Zároveň při normalizačních čistkách na vedoucích místech byla Hana Seifertová propuštěna ze zaměstnání v Oblastní galerii a oba se roku 1970 přestěhovali do domu Seifertových prarodičů v Řevnicích, kde strávili zbytek života,“ popisuje život manželů náměstek primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).

Na základě návrhu Smlouvy se výpůjčka sochy sjedná na dobu určitou, na 20 let. „Pro účely dlouhodobé výpůjčky a prezentace díla bude zapotřebí odborný převoz z Chebu do Liberce a následné restaurování, které provede odborný restaurátor. Předpoklad je, že k převozu do Liberce a následnému předání díla do rukou restaurátora by mohlo dojít do dvou až tří týdnů od uzavření Smlouvy o výpůjčce a restaurování,“ říká mluvčí liberecké radnice Jana Kodymová.

„Dohoda o výpůjčce s Galerií výtvarného umění v Chebu, která je příspěvkovou organizací Karlovarského kraje, je velmi podobná, jakou jsme v minulosti dvakrát učinili s Litoměřickou diecézí, konkrétně v případě Mariánského sloupu Matyáše Bernarda Brauna a modré kapličky Božího hrobu. Zjednodušeně to proběhne takto: my si Mezník půjčíme, zrestaurujeme ho, budeme ho vystavovat a pak ho po dvaceti letech vrátíme. Náklady na restaurátorské práce nejsou podle odhadů restaurátorky příliš vysoké, budou v řádech desetitisíců, maximálně od částky100 tisíc korun,“ podotýká Langr.

Po restaurátorském zásahu se Mezník objeví před libereckou radnicí. „Umístění sochy na náměstí Dr. E. Beneše vnímá město Liberec jako poctu autorovi. Pískovcová skulptura vystřídá u radnice drátěnou sochu Vulpes Františka Skály,“ uvádí mluvčí radnice. Dojde k tomu v průběhu letních měsíců. „Kdy konkrétně neumíme teď odhadnout, bude to po provedení restaurátorských prací. Pro mě je důležité jen to, aby to bylo do 21. srpna,“ dodává Langr.

Mezník pak bude na náměstí až do konce roku 2026, nejpozději však do 30. 6. 2027. „Po uplynutí této doby bude dílo následně přemístěno na náměstí Českých bratří, kde původně stálo v rámci výstavy Socha a město (1969). V té době tam ještě stál evangelický kostel, ze kterého tam jsou dnes už jen obrysy, nicméně někam do tohoto prostoru náměstí se socha nejpozději v červenci 2027 vrátí. Rád bych tím ukázal jednu z možných cest k oslavě 60. výročí sympozia v roce 2029, tedy zkusit shromáždit alespoň částečnou kolekci tehdy vystavených soch mimořádných autorů, jimiž byli třeba Olbram Zoubek nebo Aleš Veselý,“ říká náměstek primátora .

Seifertův Morový sloup nebo také Mezník se do Liberce vrátí po 56 letech. „Moc jsem si přál mít tady jeden z jeho dvou sloupů, protože vytvořil dva, už v loňském roce, kdy uplynulo čtvrtstoletí od sochařova úmrtí a paní Hana zároveň slavila devadesátiny, nicméně podaří se to až letos,“ uzavírá Langr.