Výzkum zaměřený na jestřába lesního odhalil, že zřejmě není zcela monogamním druhem
Ornitologický výzkum, který probíhal v Liberci a okolí, by mohl výrazně změnit pohled na život jestřába lesního. Ten byl doposud považován za striktně monogamní druh. Výzkum ale ukazuje něco jiného.
Jestřáb lesní asi nebude striktně monogamní druh ptáka, jak se dosud uvádělo. Naznačil to výzkum v Liberci a okolí, při kterém se podařilo objevit jedno mimopárové mládě. „Bylo to teprve druhé takové mládě, které se nalezlo. Jedno v Americe a druhé u nás,“ řekl ornitolog z liberecké zoo Jan Hanel, který se na výzkumu podílel.
I když zjištěných případů je zatím málo, nemyslí si Hanel, že jde u jestřába o raritu. „Asi by bylo dobré se na to do budoucna zaměřit hlouběji, protože si myslím, že je to součást spárovacího systému jestřábů. Akorát, že se to málo zkoumá,“ dodal.
To, že se daří mimopárová mláďata jestřába odhalit až v posledních letech, je podle něj logické. „Dostupnost genetických analýz je teprve několik let. Je tam obrovský prostor, jak zjistit, jak celý spárovací systém tohoto druhu funguje,“ dodal.
Jestřáb lesní patří mezi chráněná zvířata, v republice podle odhadů žije 1800 až 2500 párů. Hnízděním jestřábů v okolí Liberce se ornitologové začali zabývat už v roce 2010 na ploše 300 kilometrů čtverečních. Zjistili, že hnízda jsou od sebe vzdálená v průměru 5,3 kilometru. Mimopárové mládě testy odhalily u dvou hnízd, která byla nezvykle blízko od sebe, asi 1,3 kilometru. „Zjistilo se, že jeden samec měl potomky na obou hnízdech. Na druhém byl také samec, ale jedno mládě si neuhlídal,“ dodal Hanel.
Výzkum z minulých let zároveň ukázal, že jestřábi v okolí Liberce pro hnízdění preferují modříny namísto obvyklých smrků. Podle Hanela ale bude potřeba se i tím zabývat do budoucna podrobněji, aby se zjistilo, co k tomu jestřáby vede.
