U Osečné na Liberecku byla spatřena kudlanka nábožná. Za migrací zvířat stojí globální oteplování
Na kudlanku nábožnou bychom v minulosti narazili spíše v teplejších oblastech, než je Liberecko. V současné době však vlivem globálního oteplování míří zvířata více na sever, pozoruhodný hmyz byl spatřen i v Podještědí u obce Osečná. V budoucnu lze očekávat více takových nálezů v severních Čechách.
Kudlanka nábožná byla u nás na severu spatřena začátkem září. Dlouho se vyskytovala jen v nejteplejších částech jižní Moravy, teprve od 90. let byla nalezena i v severnějších lokalitách. „Zhruba na přelomu tisíciletí se kudlanky začaly objevovat i v Čechách, nejdříve v teplých oblastech: na Kolínsku, Nymbursku, Mělnicku, Mladoboleslavsku a v Praze. Dnes už je téměř na celém území Moravy i ve Slezsku,“ řekl Pavel Vonička, entomolog ze Severočeského muzea v Liberci.
V posledních letech byly vlivem oteplování kudlanky pozorovány v Českém středohoří, na Českolipsku, Děčínsku nebo v Podkrkonoší. „Pro mnoho z nás je výskyt kudlanky nábožné v bezprostředním okolí nejspíš velkým překvapením. A právě entomologové, třeba z našich muzeí, nám dokážou přiblížit život různých druhů hmyzu, včetně těch, které jsme vždy řadili k těm exotickým a u nás nežijícím,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Kudlanky mohou být až osm centimetrů dlouhé
Dospělé samičky mohou dorůstat délky až osmi centimetrů, oproti samečkům jsou podstatně robusnější. Menší samečci mohou měřit zhruba 5,5 centimetru. „Samečci se mohou pochlubit jen delšími tykadly, dosahujícími téměř do poloviny těla. Člověku kudlanky nijak nebezpečné nejsou, přestože jejich nápadným znakem jsou takzvané loupeživé končetiny prvního páru,“ uvedl v tiskové zprávě Jan Mikulička, mluvčí Libereckého kraje. Právě svými končetinami kudlanky loví. Jejich jídelníček tvoří převážně sarančata, kobylky nebo cvrčci.
Kudlanky, které můžeme potkat u nás, jsou zbarvené většinou do různých odstínů zelené. Umožní jim to splynout s prostředím a skrýt se před možnými predátory, výhodou je i to, že jsou nenápadné i pro svou kořist. Není však výjimkou narazit na kudlanky zbarvené do žluté či hnědé barvy.
„Kudy a jak se kudlanky šíří, není zcela jasné. Ačkoliv mají dobře vyvinutá křídla, zdá se, že nepatří mezi zdatné dálkové letce. Někdy je zanese vítr při letních bouřkách, lidé je nevědomky také převáží dopravními prostředky. Tím by bylo možné vysvětlit i občasný výskyt jedinců v okolí železničních tratí či dálnic,“ dodal Vonička.
