KOMENTÁŘ: Zemanův volební tým bije na poplach!

I největší zastánci prezidenta Zemana znejistěli, když se v řádu hodin až dnů začaly kolem prezidenta rojit nepochopitelné přehmaty, které prezidentův tým – všeobecně pokládaný za po všech stránkách nejslabší od vzniku samostatné České republiky – spíše přiživoval než utlumoval.

Nemluvím přitom vůbec o zdravotním stavu prezidenta. O něm sice panují různé zkazky a kuloární informace jsou dosti protichůdné od veřejných prohlášení Zemanova týmu, ale tohle by bylo příliš nízké. Jenže se ukazuje, že tým na Hradě si je nejlépe vědom toho, že podlomené zdraví může prezidenta poškodit hlavně u jeho voličů. Tradiční „nevoliči“ Zemana sbírají věcnější argumenty, než objektivní komplikace způsobené podlomeným zdravím.

I proto zřejmě Zeman ohlásil, že se nebude účastnit vypjatých předvolebních diskusí s prezidentskými kandidáty. Nenechat jej konfrontovat s mladšími, výkonnějšími a připravenějšími kandidáty se zdálo býti skvělou taktikou – reagujete ze zákulisí, pěkně se zpožděním a jen na to, co se vám hodí, jedete dokola oblíbená témata do vám nakloněných médií, občas svoláte tiskovku, nejraději když sám sebe pozvete na návštěvu do krajských měst, sem tam vypustíte na Twitter štěkajícího Ovčá(č)ka, a když to nestačí, vypustíte nájemného vraha Kajínka z vězení...

Jenže... Tahle strategie nemusí být tak dobrá, jak se před pár měsíci zdálo. Proč?

1. Migrace a uprchlická krize, které se tvářily jako hlavní trumf Zemanova znovuzvolení, už pomalu začínají nudit i návštěvníky Ortelových koncertů – kdyby byly volby vloni, nebylo co řešit. Jenže dnes je migrační tok do Evropy zastaven a spílání uprchlíkům spíše otravuje, notabene když v Čechách, na Moravě ani ve Slezsku téměř žádní nejsou. 
2. Neomalená vyjádření, kterými Zeman doma i v zahraničí pošramocuje pověst sám sobě i nám všem – jako když s Putinem likviduje novináře nebo s čínským prezidentem diskutuje o cigaretách a alkoholu – zapříčiňují pozvednuté obočí i u tradičních Zemanových přívrženců. Tohle už za bonmoty neschováte.  
3. Mediální klid, který si Zeman nařídil vůči médiím, jež se rozhodla nebudovat řízeně kult jeho osobnosti, zapříčiňuje u něj a jemu blízkých zvláštní druh frustrace: „Nebavíme se s nimi.“ => „Nepíší o nás.“ => „Jsme frustrováni.“ => „Urážíme je.“ => „Píší o nás v negativních konotacích.“ => „Jsme frustrováni.“ => „Urážíme je…“
4. Spanilé jízdy po krajích, které měly být výkladní skříní Zemanova motta „prezident dolních 10 milionů“, dostaly hned několik trhlin. Nucená aranžmá v navštívených lokacích, interní kritika přijímání prezidenta či nákupu darů, protesty hejtmanství proti praxi „já se k vám pozvu a vy to za mě zaplatíte“, prezidentova reakce „tak já tedy jezdit nebudu...“ a masivní demonstrace na českých náměstích zapříčiněná vládní krizí... Absurdní.
5. Přešlapy v krizových situacích, které prezident nejen že neumí řešit s grácií, aniž by potlačil ego a staré politické křivdy, ale ani je neumí komunikovat s využitím svých letitých politických zkušeností a nesporných vědomostí. Typickým důkazem bylo přijetí premiéra Sobotky na Hradě, při kterém hradní protokol udělal školáckou chybu a nepřevzal ranní informaci Úřadu vlády České republiky, a prezident to glosoval slovy o tom, že ráno přece normální lidi ještě spí.

Do toho se začínají skloňovat jména kultivovaných prezidentských kandidátů, které sice lidé ještě moc neznají, ale při politických debatách – jichž se Zeman odmítl účastnit – budou mít voliči dost času poznat je i jejich myšlení. No, Zemanův volební tým se ještě pěkně zapotí.