Debakl předchozích vítězů a nástup krajní pravice. Co čekat od evropských voleb
Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.
Největší celoevropské demokratické cvičení se uskuteční ve dnech 6. až 9. června 2024. Hlasovat se bude ve všech 27 členských zemích, jejichž voliči vyberou celkem sedm stovek europoslanců. Češi 21 z nich.
Pokud nedojde k nepředvídatelné události, která otřese Evropou (tou by mohlo být například rozšíření ruské války proti Ukrajině na území členského státu EU nebo NATO), očekává se, že hlavní témata těchto voleb budou spojená s evropskou zelenou politikou a migrací.
Členské státy se shodly na opatření v rámci Green Dealu v roce 2019 a těžiště práce končícího parlamentu unie spočívalo v posouzení jednotlivých předpisů. Naprostá většina návrhů už byla přijatá a první normy začínají vstupovat v platnost.
Evropané tím pádem začínají pociťovat dopad Green Dealu, který má snížit emise na kontinentu a zamezit devastujícím důsledkům klimatické změny, na svých peněženkách. Podle průzkumů veřejného mínění se toho chopí krajní póly politického spektra, zejména krajní pravice, která už opanovala debatu o migraci.
Změna nálady ve společnosti
Hlavními vítězi eurovoleb by se měli stát tvrdí euroskeptici. Zřejmě neskončí první na pásce, ale zaznamenají výrazný nárůst mandátů a mohli by zásadně změnit chod věcí v parlamentu.
Volební web EuropeElects, který shromažďuje data z jednotlivých států a na základě nich sestavuje predikce, odhaduje, že by se krajně pravicová frakce na půdě europarlamentu s názvem Identita a demokracie (ID) mohla stát až třetí nejsilnější skupinou hned po lidovcích a socialistech.
Podle odhadu na konci listopadu 2023 by mohla po volbách mít 87 poslanců. Nyní má ID, kam patří také Okamurova SPD, 59 poslanců a je druhou nejmenší politickou skupinou v europarlamentu.
Strany jako italská Liga, německá AfD nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové budou o třetí pozici soutěžit s evropskými liberály. Těm poslední eurovolby vynesly 108 mandátů, příště by jich podle odhadů ale měli mít pod 90.
Právě liberálové a zelení byli hvězdami hlasování před necelými pěti lety. Pandemie koronaviru, ruská válka proti Ukrajině a s ní související energetická krize, to vše bylo daleko a Evropa žila změnou klimatu. Liberálové a zelení výrazně poskočili nahoru, ti první jmenovaní až o 40 procent mandátů.
Teď se nálada veřejnosti otočila téměř přesně o 180 stupňů. Liberálové a zelení podle odhadů v příštích eurovolbách nejvíc oproti dnešku ztratí. Frakce Zelených, k níž na půdě europarlamentu patří čeští piráti, by se měla posunout úplně dozadu, do pozice nejmenší skupiny ve sněmu.
Green Deal však už dávno nekritizují jen kraje politického spektra. Za nerealistický ho označují strany blíže politickému středu. Těžit by z toho měla také frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kterou spoluzaložila ODS a stále je jejím členem.
ECR by podle listopadových odhadů mohla po příštích eurovolbách vůbec nejvíc poskočit, o 21 křesel na 83 europoslanců. "Zařídit" by to měla hlavně popularita strany italské premiérky Bratři Itálie, kterým se odhaduje zisk až třiceti křesel.
Happy New Fear
Máme tu tedy tři formace, které by měly soutěžit o třetí příčku po lidovcích a socialistech: krajní pravici, euroskeptiky z ECR a liberály. Všem se nyní odhaduje zisk mezi 80 a 90 mandáty.
To zvyšuje cenu mimo jiné českého ANO. Hnutí Andreje Babiše, které je členem liberálů, by mohlo získat okolo sedmi europoslanců, a rozhodnout tak o pozici celé skupiny. Proto frakce Renew v posledních měsících ustoupila od veřejné kritiky ANO kvůli Babišově protievropské rétorice.
Vidina posílení evropské krajní pravice zástupce EU znervózňuje. "Obávám se, že Evropany povede (v dalších eurovolbách, pozn. red.) strach," prohlásil Josep Borrell, vysoký představitel pro společnou zahraniční politiku unie, v rozhovoru pro list Financial Times těsně před Vánocemi. Deník celý text opatřil titulkem Happy New Fear, tedy šťastný nový strach namísto šťastný nový rok.
Borrell zmínil nedávné vítězství Geerta Wilderse v nizozemských volbách jako první vlaštovku nového trendu a vyslovil obavy o osud evropské pomoci Ukrajině. Ta je zpochybňovaná v EU, jak ukázal poslední summit, i ve Spojených státech. "Přejdeme teď v EU do režimu přežití v obavě z výsledků voleb, a to může jen podpořit vzestup nebo posílení extrémní pravice," řekl Borrell.
Pokud by takový scénář nastal, EU to může paralyzovat. Strany krajní pravice téměř vždycky hlasují proti většině v europarlamentu. A je možné, že by nová většina nebyla bez jejich spolupráce možná, pokud by po volbách skutečně výrazně posílily.
Evropští poslanci přitom nerozhodují "jen" o unijním rozpočtu či návrzích zákonů typu těch v rámci Green Dealu. Bude na nich schválit také novou šéfku nebo šéfa Evropské komise, potvrdit všechny eurokomisaře a další rozhodnutí. Také v tomto ohledu může představovat blokační síla krajní pravice riziko pro chod celé Evropy.
