Dostane dědička rodu Walderode pozemky na Jablonecku? Restituční podmínky jsou splněné
Dědička rodu Walderode se přiblížila vrácení pozemků na Jablonecku. Odvolací soud sice případ vrátil k novému projednání do Jablonce, zároveň ale potvrdil, že restituční podmínky pro jejich navrácení jsou splněné.
Jablonecký soud takzvaným částečným rozsudkem uznal nároky dědičky rodu v roce 2015, proti tomu se odvolaly Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státní pozemkový fond a Lesy ČR. Odvolací soud rozsudek jabloneckého soudu nedávno zrušil kvůli způsobu označení pozemků.
„Důvodem bylo nedostatečné určení, k jakým z jednotlivých povinných subjektů se váže povinnost vydat jednotlivé konkrétní pozemky," uvedl soudce Okresního soudu v Jablonci Jaroslav Kneř, který má případ na starost.
I odvolací soud ale podle něj považuje nárok dědičky rodu za oprávněný. „Potvrdil závěry v tom směru, že jsou splněny restituční podmínky. Tato otázka je vyřešena," dodal.
Na Jablonecku se dědička soudí o desítky lesních a zemědělských parcel o rozloze 120 hektarů, hlavní část je v katastru Jenišovic.
Částečné rozhodnutí soudu se týkalo pouze pozemků, u nichž nebylo nutné výměru přezkoumat znalcem. To je jen malá část v tomto sporu. Nyní bude jablonecký soud rozhodovat o všech pozemcích, což ale bude časově velmi náročné.
„Máme staré označení pozemků a katastrální mapy v Jenišovicích se překreslovaly. Nevíme, jak to odpovídá současnému stavu," uvedl Kneř. Odhaduje, že k projednání případu tak dojde nejspíš až v příštím roce.
O navrácení majetku od státu i obcí usiluje šlechtický rod už více než 20 let. Walderode po válce přišel na základě Benešových dekretů o panství na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Dědička rodu Johanna Kammerlanderová se domáhá vrácení majetku zhruba za tři miliardy korun, mimo jiné i zámku Hrubý Rohozec u Turnova.
Pravomocně zatím dostala kus lesa u obce Žďárek v okrese Liberec. Karel des Four Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Soudce Kneř ale při předchozím zdůvodnění svého rozsudku uvedl, že se nic takového neprokázalo.
