V Jizerských horách budou dobrovolníci kosit i Pralouku

"Ze zkušenosti je zjištěné, že to takto nejlépe vyhovuje chráněným rostlinám, které tam jsou," uvedl předseda výboru Jizersko-ještědského horského spolku (JJHS) Pavel Schneider. Louky u Jizerky představují nejbohatší botanickou lokalitu v Jizerských horách. Hojně zde roste upolín nejvyšší, který se stal symbolem CHKO Jizerské hory. "Vyskytují se zde i další vzácné druhy jako třeba kropenáč vytrvalý nebo pětiprstka žežulník," doplnil předseda spolku.

Louky se kosí vždy po odkvětu význačných rostlin, aby se omezil rozvoj běžných rostlin a také aby se zabránilo zarůstání luk náletovými dřevinami. Spolek kosení luk organizuje v této oblasti už téměř 20 let. "Pokud by se nesekaly, bude pokračovat sukcese a louka se bude postupně měnit v les," řekl Schneider.

Bezlesná lokalita v okolí Bukovce je cenná tím, že zde byla ještě před příchodem člověka. Většina ostatních luk na území Česka vznikla lidským přičiněním. I proto louka u turistické cesty od parkoviště u Mořiny na Bukovec nese název Pralouka.

Za ideálních podmínek se podaří louky pokosit za pomoci křovinořezů a malé sekačky do pátku. "Dřív jsme část dělali ručně s kosou. Je to ale náročné a ubývají lidé, co s ní umí sekat," řekl předseda spolku. Louky podle něj pokosí ve čtyřech lidech. Na příští víkend přijede dalších 30 dobrovolníků, aby pomohli s hrabáním a nakládáním posečené trávy.

Fyzicky jde o náročnou práci, uschlá trávu se tahá na obrovských plachtách k silnici. Na odtažení jedné plachty je potřeba šest až osm lidí. "Každoročně naložíme kolem 20 valníků," dodal Schneider. Dobrovolníci budou příští týden sekat ještě mokřadní louku v Bílém Potoce, kde se hojně vyskytuje chráněná vachta trojlistá.