V Libereckém kraji nemá rodinu 300 dětí, pěstounů je málo

Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče vedle osvojení, pěstounské péče na přechodnou dobu, poručenství a péče jiné osoby. "V letech 2013 a 2014 jsme zaznamenali významný nárůst žadatelů o náhradní rodinnou péči zejména s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která významně finančně podpořila pěstounskou péči na přechodnou dobu," řekla Jana Navrátilová z oddělení sociální práce krajského úřadu. V pěstounské péči je nyní v Libereckém kraji 688 dětí, převažuje podle Navrátilové příbuzenská pěstounská péče, kdy zhruba o 70 procent dětí se stará rodina - prarodiče, sourozenci, strýcové či tety.

Větší zájem je o pěstounství na přechodnou dobu, důvodem je nejen finanční odměna, ale také nutnost dlouhodobého závazku v případě dlouhodobého pěstounství. Ne každý zájemce se také nakonec pěstounem stane. "Zhruba 40 procent zájemců svou žádost v průběhu prověřování stáhne," poznamenala Navrátilová. Zatímco v roce 2013 byly v kraji jen tři rodiny zajišťující pěstounskou péči na přechodnou dobu, tedy nejvýše na rok, letos už je jich 33. I díky tomu výrazně ubylo zařízení zajišťujících krizovou péči o děti. Zatímco v roce 2013 jich v kraji bylo sedm s kapacitou 66 míst, dnes už jsou jen dvě s místem pro 33 dětí.

Oslovit širokou veřejnost a zvýšit povědomí lidí o pěstounské péči a její potřebě má Týden náhradního rodičovství. "Chceme tak upozornit veřejnost na to, že v dětských centrech a dětských domovech vyrůstá stále hodně dětí, které nikdy nepoznaly lásku rodičů a jsou odkázány na péči domova. Pro každého člověka je rodina velmi důležitým odrazovým můstkem pro život a je rozhodující pro jeho zdravý psychický vývoj. Děti, které žijí v dětských domovech, se ničím neprovinily," poznamenal náměstek hejtmana pro sociální věci Pavel Svoboda (ČSSD). Pomoci přitom podle něj nemusí lidé jen tím, že se sami přímo stanou pěstouny, ale také třeba finanční podporou organizací, které rodinám pomáhají.