Čestným občanem Liberce je Jan Šolc. Bývalý politik, pedagog i poradce Václava Havla
Liberecká síň slávy je bohatší o další osobnost. Čestným občanem se stal Jan Šolc. Bývalý československý politik, občanský aktivista a bojovník za lidská práva se ocenění dočkal v úterý v obřadní síni liberecké radnice.
Jan Šolc čestné občanství dostal jako takový předčasný dárek, v listopadu totiž oslaví 80. narozeniny. Ocenění získal mimořádné zásluhy o rozvoj města v oblasti demokracie a lidských práv.
„Jan Šolc, známý liberecký patriot a demokrat tělem i duší, je bezesporu jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších osobností našeho města. Svůj život zasvětil pedagogické činnosti a boji za demokracii a lidská práva a ne náhodou byl po několik let jedním z nejbližších spolupracovníků prezidenta Václava Havla,“ řekl primátor města Tibor Batthyány.
Přijímám ocenění s pokorou
Sám Jan Šolc si ocenění velmi cení. „Pro demokrata a občanského aktivistu je udělení čestného občanství města vůbec největší poctou. Udílí vám ho totiž zastupitelský sbor města, za všechny občany, za lidi, kteří vás za těch 73 let už znají. Přijímám takové uznání s pokorou, poněvadž, jak se říká ‚každý známe vlastní bídu‘,“ řekl na slavnostním ceremoniálu.
Zavzpomínal i na složitá padesátá léta, kdy byl otec Jana Šolce odsouzen na třináct let za velezradu. „Ocitli jsme se s mámou jako občané třetího řádu v těžké situaci. Máma ale po letech řekla, že‚ jak se k nám zachovali Liberečané, to by se hned tak někde nestalo‘. Vyjadřuji za to městu po letech poděkování. Nezbývá mi teď nic jiného, než se chovat vzorně a příkladně… pít méně vína a fajfku kouřit jen doma,“ dodal muž, který se stal sedmnáctým čestným občanem města.
Jan Šolc
Jan Šolc se narodil 25. listopadu 1938 v Praze, ale už v květnu 1945 se s rodiči přestěhoval do Liberce. V roce 1957 absolvoval 2. jedenáctiletou střední školu v Liberci. Z důvodu výrazně negativního postoje jeho otce vůči KSČ nastoupit ke studiu na vysokou školu. Během šedesátých let pak dálkově vystudoval obor čeština a pedagogika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Chtěl podpořit kurs Alexandera Dubčeka, a tak vstoupil do KSČ. V dubnu 1969, kdy se Dubček vrátil z Moskvy jako zlomený člověk, se však rozhodl stranickou legitimaci vrátit. Následoval třídní trest, prohlášení za antisovětský a antisocialistický živel, nedobrovolný odchod ze školství a dvacetiletá kariéra betonáře a montéra.
V listopadu 1989 byl Jan Šolc částečně v Liberci a částečně v Praze. Stal se mluvčím Občanského fóra (OF). 28. prosince 1989 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za OF, do české části Sněmovny národů. Mandát za OF obhájil ve volbách roku 1990, přičemž v roce 1991 přešel po rozkladu Občanského fóra do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Stal se předsedou Branného podvýboru obou komor Federálního shromáždění.
V roce 1992 působil v parlamentu národů NATO. V letech 1996-1999 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla jako ředitel odboru vnitřní politiky. Zároveň patřil do úzkého okruhu lidí, kteří prezidenta Václava Havla doprovázeli na různé události a byli mu k dispozici 24 hodin denně.
Od založení do roku 2014 působil ve správní radě nadace Vize 97, v roce 1999 byl spoluzakladatelem Etického fóra České republiky. Do února roku 2014 externě vyučoval etiku a rétoriku na Technické univerzitě v Liberci. Jan Šolc je také laureátem ocenění Osobnost Libereckého kraje (2011), udělované za celoživotní práci a dílo.
Zdroj: Město Liberec
