Místo Textilany podzemní budovy nebo rybníky? Proč ne
Od demolice Textilany uplynulo takřka deset let, jak ale využít rozlehlý brownfield? Svou představu předvedli tento týden studenti liberecké univerzity holandským vlastníkům pozemků, zástupcům nizozemského velvyslanectví, města i kraje. Dva studenti zpracovali téma jako svou diplomovou práci, ostatní jako semestrální práce.
Studenti mohli předvést doslova své maximum, při tvorbě projektů měli úplně volné ruce. Všichni by využili část plochy pro bydlení. Naopak tramvajovou trať by většina z nich přiblížila k Jablonecké ulici.
„Mrzí mne, že někteří studenti nezakomponovali do svého návrhu tramvajovou trať tak, jak byla nově realizována. Připadá mi, že posunutím kolejí studenti utíkají před realitou. Mně se nejvíc líbil projekt, který vymezuje plochu v údolí pod přehradou jako park,“ poznamenal architekt Jiří Plašil.
Ani v jednom z návrhů se neobjevila nemocnice, o jejímž možném umístění do prostor po Textilaně se už delší dobu mluví. „Je škoda, že si žádný ze studentů si nevybral jako téma možnost umístění krajské nemocnice do areálu bývalé Textilany,což byl jeden ze základních záměrů, které jsme chtěli od fakulty prověřit a napomohlo by to rozhodování o výběru vhodné lokality pro krajskou nemocnici,“ dodal náměstek primátorky Jiří Rutkovský.
Především zahraniční studenti popustili uzdu své fantazii. Například Ruska Alexandra Pinaeová by všechny budovy zapustila pod zem a prostor by tak kompletně zaplnil trávník. „Příjemně mne překvapily také obě Portugalky, které projekt pojaly v porovnání s ostatními spíš jako umělecké dílo,“ vysvětlil architekt Jiří Klokočka, pod jehož vedením projekty vznikaly.
Studenti Ondřej Štěpán, Věra Palánová, ale i Daniela Alves Sousová a další autoři se snažili navrhnout takové využití pozemku, aby zde byl celých 24 hodin život, aby sem jen nejezdili lidé po práci přespávat, jako to bývá na panelových sídlištích. Proto poměrně velkou část plochy zaplnili zelení, parky a případně celou soustavou rybníků.
„Navrhl jsem zde rybníky sladkovodní a mořské, a ty by mohly být doplněním expozic zoologické a botanické zahrady,“ prozradil Ondřej Štěpán, jehož návrh obytné části kopíroval do určité míry model uliček v centru města.
Daniela Alves Sousová ve svém návrhu vytvořila na ploše po bývalé Textilaně nový typ městského centra, v kombinaci s parkem, zelení a rybníky. Obytné části v jejím projektu vévodí široký bulvár se vzrostlými stromy, olemovaný kromě malých obchůdků v přízemí domů i kulturními sály, například malou galerií nebo divadlem či koncertním sálem.
„Mým cílem bylo nejen, aby to zde žilo po celých 24 hodin každý den. Snažím se přivést do této lokality také obyvatele z okolních sídlišť,“ zdůraznila Daniela Alves Sousová.
Majitelé pozemků si projekty nechali připravit pro vlastní inspiraci. Konečné rozhodnutí, jak změní prostory po Textilaně, je na nich.
