STUDIE: Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu
Školní známky mohou zkreslovat odhad šancí na přijetí dítěte ke studiu na střední nebo i vysokou školu. Zatímco se totiž u přijímacích zkoušek ověřují jen znalosti a rozumové schopnosti, ve známkách se promítá i sociální vyspělost žáků. Výsledky chlapců tak na vysvědčení často zhoršuje problematické chování, ačkoli mají jinak stejné vědomosti jako dívky. I z toho důvodu se jich pak třeba na gymnázia hlásí méně než děvčat. Vyplývá to ze závěrů studie o roli známek při vytváření vzdělávacích ambicí, kterou vypracovali vědci v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA).
Podle výsledků studie by se známkám na vysvědčení neměl připisovat příliš velký význam při rozhodování o dalším vzdělávání. "Bylo by vhodné posilovat povědomí o omezené vypovídající schopnosti známek na vysvědčení, protože známka na vysvědčení zohledňuje i sociálně-emoční schopnosti, přísnost známkování a subjektivní pohled učitele," doporučili autoři analýzy.
Právě to, že se do známek často promítá i chování dětí, zhoršuje podle studie zejména průměrné výsledky chlapců. Dívky se stejnými intelektuálními dovednostmi naopak dostávají v průměru lepší známky, protože rychleji vyspívají. To vede u části hochů k podceňování šancí na přijetí, a proto se jich hlásí méně na gymnázia. Například přihlášku na osmileté gymnázium si podle studie CloSE podalo o 3,4 procentního bodu víc děvčat.
Podíl dívek na osmiletých gymnáziích činí podle studie 53 procent studentů. Rozdíl v zastoupení obou pohlaví se ale s věkem ještě prohlubuje. Na šestiletých gymnáziích tvoří dívky 58 procent studujících a na čtyřletých 63 procent. Naopak ve středních školách s výučním listem dominují chlapci.
Autoři studie připustili, že kromě známkování chování může být důvodem vyššího zastoupení dívek na gymnáziích i jejich větší svědomitost, vytrvalost a pečlivější příprava na zkoušky. Z údajů Českého statistického úřadu například vyplývá, že ženy v současnosti častěji než muži dokončí vysokou školu. A ačkoli stále vydělávají citelně méně než muži, ovládají také častěji víc než dva cizí jazyky.
Podle studie ovšem mohou známky na vysvědčení zvětšovat i sociální rozdíly mezi bohatšími a chudšími. Zhoršují například šance na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Ačkoli totiž slabší známka neznamená vždy nižší šance na přijetí ke studiu, mohou mít rodiče i dítě dojem, že to tak je, a přihlášku ke zkouškám proto vůbec nepodají, domnívají se autoři studie.
K lepší představě o úrovni znalostních dovedností žáka by podle nich zřejmě mohl přispět systém celonárodních srovnávacích zkoušek. "Ale zavedení takového systému, který byl před mnoha lety zamýšlen, je spojeno i s výraznými systémovými riziky, jako je zavádění nevhodně koncipovaných a zavádějících žebříčků škol, přílišné soustředění výuky na testované znalosti a dovednosti a například motivaci k podvádění na straně učitelů a škol," uzavřeli.
Přihlášky k jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory mohou zájemci odevzdat nejpozději dnes. Letos se zkoušky uskuteční na čtyřletých oborech 12. a 15. dubna a na víceletých gymnáziích 16. a 17. dubna. Dva náhradní termíny budou v květnu.
