Zahrada za kostelem Nalezení svatého Kříže s morovým sloupem je přístupná veřejnosti
Liberec má od letošního roku nový turistický cíl, zahradu s opraveným morovým sloupem, kaplí božího hrobu a křížovou cestou u kostela Nalezení svatého Kříže. Zatím je přístupná dvakrát v týdnu. Ve středu a v sobotu, řekl pastorační asistent libereckého arciděkanství Josef Vrána.
Zahrada v horním centru Liberce je jedním ze zastavení turistické stezky Via sacra, která vede již více než deset let Trojzemím. Propojuje výjimečné sakrální památky v Horní Lužici, severních Čechách a Dolním Slezsku. V předchozích letech se zájemci do zahrady u památkově chráněného kostela mohli podívat jen při zvláštních příležitostech. „Návštěvník v ní nalezne krásný barokní morový sloup," uvedl Vrána.
Nejvýzmnamější figurální památka
Mariánský sloup je považovaný za nejvýznamnější figurální památku na území Liberce. Loni ho převzalo od církve do správy město a nechalo opravit, byl už ve špatném stavu. Sloup, jehož restaurování stálo 649 tisíc korun, vytvořil Matyáš Bernard Braun. Základní kámen byl podle historických pramenů položen v roce 1719 a slavnostně vysvěcen byl sloup o rok později. Sloup s postavami sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a Pannou Marií na vrcholu byl vztyčen patrně jako poděkování za záchranu před morem z roku 1680, kdy ve městě na tuto nemoc zemřelo asi 300 lidí.
Nutně opravit potřebuje i pozdně barokní kaple božího hrobu vystavěná v roce 1722 jako kopie božího hrobu ve Zhořelci. „Za poslední zimu dost utrpěla, zřítila se část římsy ze zadní strany," řekl náměstek primátora Ivan Langr (SLK). Město je podle něj ochotno stejně jako u sloupu opravu zaplatit. „Začali jsme jednat s farností o bezúplatném předání. Nemůžeme investovat do cizího majetku," dodal. Kapli kvůli jejímu špatnému stavu mohou návštěvníci zatím vidět jen zvenčí.
Zahrada u kostela Nalezení svatého Kříže
V zahradě je i 14 zastavení křížové cesty, která je podle náměstka v relativně dobrém stavu. Její historie sahá do roku 1760. Původní obrazy byly namalované na dřevě a o století později nahrazené na plechu malovanými obrazy podle návrhu slavného chrastavského rodáka Josefa Führicha. Ani ty tam ale nevydržely, v roce 1887 byly nahrazené měděnými obrazy, které jsou zasazené do výklenkových pískovcových kapliček.
