TIP NA VÝLET: Méně známé čedičové Provodínské kameny
Davy turistů z celého světa se zde nemačkají. Přesto jsou Provodínské kameny, které tvoří skupina šesti vyvřelých vesměs čedičových kopců nalézajících se severně až severovýchodně od Provodína, nedaleko Jestřebí, dobrým tipem na příjemný výlet.
„Jedná se o krátkou, ale zajímavou procházku, kterou zvládne i rodina s malými dětmi. A pokud k výletu připraví rodiče například i příběh místního panského rodu Berků z Dubé, stane se výprava pro děti dobrodružstvím a dozvědí se přitom něco z historie kraje, kde žijí,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Výchozími body pro návštěvu Provodínských kamenů je obec Provodín a jeho místní část Srní u České Lípy. Nejvyšším vrcholem je 419 metrů vysoká Lysá skála. Protože z určitého úhlu připomíná obličej ležící dívky, nazývají ji lidé Spící panna. Z vrcholu, na který vede vcelku obtížná cesta, se návštěvníkům naskýtá kruhový výhled.
Dalšími kameny jsou Michlův vrch, na jehož úbočí je starý čedičový lom a Puchavec, kam si nacházeli cestu sběratelé nerostů. Do počtu zbývají ještě Dlouhý vrch, který posloužil jako výhodné místo pro stavbu vojenských valů za Josefa II., a dále Pitrův vrch
a Strausův vrch.
První písemná zmínka o Provodínu pochází z roku 1376, v této době vesnice zřejmě patřila k jestřebskému panství Berků z Dubé
a zůstala jejich majetkem až do poloviny 15. století. Poté Kryštof z Vartenberka Provodín připojil k rybničnímu hospodářství Zahrádky.
Území je známé těžbou kvalitních sklářských a keramických písků. Dominantou obce je zřícenina hradu Jestřebí, který byl založen rodem Ronovců v roce 1295. Horní skalní blok se zbytky věže a paláce je pro návštěvníky nepřístupný, z torza hradu je přístupné pouze dolní skalisko.
