Wolkerák, Tajch nebo Hokejka. Každý Liberečák je zná, univerzita je nově mapuje

Za projektem stojí Daniel Vrbík a Václav Lábus z Fakulty přírodovědně humanitní a pedagogické. „Lidé se ve městě zdaleka neorientují jen podle oficiálních uličních názvů, ale naopak - tvoří si svůj vlastní orientační systém. A ten chceme poznat," řekl k projektu Václav Lábus. Lidové názvosloví je podle něj pestřejší a nápaditější než úřední jména, která navíc v mnoha případech nemají k lokalitě vztah.

„Lidové názvy jsou nositelem paměti, v níž se odráží vývoj města," řekl Lábus. Wolkerák třeba upomíná na dávno zaniklé Wolkerovo plicní sanatorium a Rušička je vzpomínkou na domnělé zařízení sloužící k rušení západního rozhlasového vysílání. „Často si konkurují různá označení téhož místa - starší tak například chodí kolem Dunaje, zatímco ti mladší kolem Kendika. A právě taková generačně podmíněná variabilita názvosloví je také mimořádně zajímavá," dodal.

Autoři projektu vyzývají veřejnost, aby se do projektu zapojila. „Pro sběr jmen jsme vytvořili webovou aplikaci, která zájemcům umožňuje sdílet své znalosti městského názvosloví," doplnil Daniel Vrbík. Aplikace umožňuje zanést místa a jejich jména, podle nichž se v Liberci orientují, a prezentovat je ostatním. Výstupem projektu bude živá mapa Liberce, jejímiž spolutvůrci budou sami Liberečané.

„Budeme-li vědět, jaké objekty obyvatelé města používají pro svou orientaci, mohou se stát podkladem pro pojmenování nových ulic, zastávek hromadné dopravy, rezidenčních celků, parků i jiných veřejných prostranství," dodal Vrbík. Informace o lidových jménech lze podle něj použít i jako referenční data k aktualizaci navigačního systému města, mapových podkladů integrovaného záchranného systému nebo třeba turistického značení.