Tmy a ticha nejen v Jizerské oblasti tmavé oblohy stále ubývá
Tmy a ticha nejen v Jizerské oblasti tmavé oblohy stále ubývá. Za deset let od založení oblasti v Jizerských horách se podle odhadu astronomů světelné podmínky zhoršily zhruba o deset procent. Přírodu ale neruší jen velké světelné zdroje, jako jsou rozrůstající se města či zimní střediska, stále větším problémem jsou v Jizerských horách například i běžkaři nebo houbaři se stále populárnějšími čelovkami.
„V přirozeném prostředí noci i malý hluk nebo světlo příroda velmi intenzivně vnímá," řekl Jiří Hušek z libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Pro některé druhy zvířat může být takové vyrušení zejména v zimě smrtelné. Příkladem může být vzácný tetřívek. „Tetřívek je extrémně citlivý na jakékoliv rušení tohoto druhu a v drsných podmínkách hor to vyrušení může být skutečně fatální. Pokud tetřívek bude dvakrát třikrát vyrušen, tak v zimních podmínkách zahyne," dodal Hušek. V Jizerských horách se podle něj populace odhaduje zhruba na 80 ptáků, což je na hranici vyhynutí.
Na nebezpečí světelného znečištění upozorňuje už deset let Jizerská oblast tmavé oblohy, která vznikla ve spolupráci s Poláky jako první v Evropě. Rozkládá se na ploše téměř 75 kilometrů čtverečních na území Česka a Polska. Po celém světě je takových oblastí 80, nejvíc v USA a Kanadě, v Evropě jich je asi 30. V České republice je od roku 2013 také Beskydská oblast tmavé oblohy a o rok později vznikla ještě Manětínská oblast. „Jako první na problém světelného znečištění upozornili astronomové, postupně se ale ukázalo, že má nepříznivé dopady i na přírodu a člověka," řekl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Podle ochránců je příroda na světlo velmi citlivá. Zhruba polovina živočichů je nočních, což znamená, že si potravu hledají za tmy a také se za tmy rozmnožují. Příliš mnoho světla je přímo ohrožuje. Přemíra světla je ale nebezpečná i pro člověka. Světelný smog může podle výzkumů odstartovat i psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob, jako je rakovina či kardiovaskulární onemocnění. „Zatímco my si ale můžeme zatáhnout závěsy, srnky a zajíci to udělat nemohou," poznamenal Suchan.
Na světelné znečištění zatím stále neexistují normy. Přesto se v minulosti podařilo zasáhnout proti velkému zdroji světla, jímž byly skleníky polské společnosti Citronex u česko-polské hranice. Hektarové skleníky zářily jako stotisícový Liberec, díky tlaku z české strany ale investor instaloval zastínění. I když nefunguje stoprocentně, situace se výrazně zlepšila. Velké obavy ale mají astronomové i ochránci přírody z plánovaného sportovního areálu v polských Jakušicích nebo například z chystaného rozšíření sjezdovek na Ještědu. Výzkumy totiž ukázaly, že osvětlení sjezdovek je až stokrát silnější než by bylo nutné.
