Liberecký mrakodrap se dostal na turistická razítka. Motiv vytvořil grafik Miroslav Heřmánek
Hned tři nová turistická razítka přináší motivy krajského úřadu v Liberci, kterému se někdy přezdívá liberecký mrakodrap. Na razítkách jsou právě motivy budovy a také výtahu páternoster. Turisté mohou razítka získat na recepci v přízemí úřadu.
„Budova, v níž sídlí krajský úřad, rozhodně stojí za návštěvu spojenou se získáním turistického razítka. Je pozoruhodným dílem, a to nejen díky unikátní technologii zdvihaných stropů, která byla při její výstavbě použita. Díky sbírání razítek se však mohou lidé seznámit i s hrady, zámky, rozhlednami, muzei, horskými chatami a mnoha dalšími zajímavostmi našeho regionu,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Turistická razítka vznikla při příležitosti dvacátého výročí založení Libereckého kraje a vytvořil je liberecký grafik Miroslav Heřmánek.
Historie budovy Libereckého kraje
Budova Krajského úřadu Libereckého kraje čítá 21 podlaží a vypíná se do výšky 84 metrů z dolního libereckého centra. Její stavba započala v druhé polovině 60. let a skončila roku 1976. Architektem byl Zdeněk Plesník ze zlínského, tehdy gottwaldovského Centroprojektu.
Pozoruhodností budovy je oběžný výtah paternoster, jeden z mála, které v kraji, potažmo celé republice ještě fungují. Tvoří jej systém 35 dřevěných kabin v ocelovém rámu. Pohon obstarává elektromotor a kabiny se pohybují se stálou rychlostí 0,3 metru za sekundu. Je jedním z nejvyšších zařízení svého druhu v Evropě.
Na střeše sídla kraje se nalézají dvě sezonně přístupné vyhlídkové terasy, jež skýtají pohled na celé město obklopené prstencem hor. Návštěvníci si odsud mohou prohlédnout známé i méně známé stavby, památky, hory a kopce. Jejich názvy jim pomohou určit informační tabule.
Původně v budově sídlil Státní výzkumný ústav textilní, od roku 1998 Okresní úřad v Liberci, banka i další firmy. Počátkem milénia se zde začal zabydlovat Krajský úřad Libereckého kraje. V letech 2000 až 2004 prošla budova náročnou rekonstrukcí ve výši téměř 204 milionů korun, která probíhala za provozu. Největší proměnou prošly vnitřní dispozice domu.
