Česko si dnes připomíná 605 let od upálení Jana Husa
Česko si dnes připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 605 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé si mohou jeho památku připomenout na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze, v Husově rodišti - Husinci u Prachatic nebo na Kozím Hrádku na Táborsku, kde pobýval, když nesměl kázat v Praze. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka. Šestý červenec je v českém kalendáři státním svátkem od roku 1990.
Bohoslužbu v Betlémské kapli, kde Hus sám kázal, povede od 15:00 patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta s královéhradeckým biskupem Pavlem Pechancem a farářkou Evou Mikuleckou. Kázání pronese olomoucký biskup Tomáš Chytil. Lidé budou moci obřad sledovat v přímém přenosu na televizním programu ČT2 a rozhlasové stanici Český rozhlas -Vltava.
V Husinci na Prachaticku se dopoledne v Centru Mistra Jana Husa uskuteční ekumenická bohoslužba. Je součástí třídenních Husových oslav, které od pátku nabídly vystoupení několika hudebních kapel, program pro děti, sportovní turnaje či pietní vzpomínku na významného rodáka.
Kacířem i vlastencem a bojovníkem za svobodu a pravdu
Jan Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci, během které husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav a jejich víra v zemi pevně zakořenila. Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.
Husovy názory stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky byl ale dlouho kacířem.
Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.
