Předválečný starosta Liberce Karl Kostka bude mít na radnici bustu. Z funkce ho vyhnali nacisté
Respekt u české menšiny, obliba u německé většiny. Takové postavení měl starosta Liberce Karl Kostka, který funkci vykonával v letech 1929 až 1938, kdy byl odejit vyznavači nacismu. Město si nyní předválečnou osobnost připomene, Kostka bude mít na radnici bustu. Odhalení proběhne v pondělí ve 14 hodin.
Karl Kostka byl starostou Liberce v letech 1929 – 1938. Narodil se v Mimoni 5. května 1870, zemřel v Praze 23. července 1957.
„Autorkou busty je sochařka Josefina Jonášová, která bude slavnosti přítomna, stejně tak účast potvrdila Susanne Keller – Giger, autorka Kostkova životopisu, na jehož bázi vlastně nápad s bustou vzešel,“ řekla mluvčí radnice Jana Kodymová.
Slavnostní odhalení proběhne za přítomnosti Společnosti ušlechtilých mravů Jiřího Gutha-Jarkovského.
Karl Kostka
Po vzniku Československa se podílel spolu s právníkem, pedagogem a politikem Brunem Kafkou, bratrancem Franze Kafky, a právníkem a profesorem na pražské univerzitě Ludwigem Spiegelem na založení Německé demokratické svobodomyslné strany (Deutsche Demokratische Freiheitspartei). Jednalo se o politickou stranu, která reprezentovala část sudetoněmecké národnostní menšiny. Za tuto stranu byl Karl mezi oběma válkami zvolen poslancem a v roce 1929 se stal senátorem do Národního shromáždění. V témže roce byl zvolen libereckým starostou. Město, které se stalo metropolí německého obyvatelstva v Československu, potřebovalo nutně do svého čela politika podporujícího rozumnou spolupráci Čechů a Němců. A Karl takový byl. Velmi aktivně se snažil bránit straně Konráda Henleina prosadit se do různých městských institucí. Byl respektován českou stranou a mezi německou inteligencí byl velmi oblíben. V roce 1936 dosáhl úspěchu pozváním prezidenta Edvarda Beneše do Liberce. Hlava státu pak při návštěvě města promluvila na schodech radnice k otázce německé menšiny, na náměstí, které dnes nese jeho jméno.
Za Karlova starostenského úřadování pokračovalo budování Liberce jako moderního města. Jeho aktivní spolupráce se složkami československého státu mu však vynesla nepřízeň sudetoněmeckých vyznavačů nacismu a obvinění z podpory počešťování Liberce. Ještě před komunálními volbami v červenci 1938 byl nucen odebrat se na zdravotní dovolenou, která neznamenala nic jiného, než nucený odchod z funkce libereckého starosty. Po záboru pohraničí se odstěhoval do Prahy.
