Liberecká univerzita obnoví památník architektu Adolfu Loosovi
Památník vybudovaný v 80. letech k poctě architekta Adolfa Loose obnovuje Technická univerzita v Liberci. Umělecké dílo na pomezí architektury a sochařství, jehož autorem je Jiří Seifert, stávalo před budovou Stavoprojektu, kde dnes sídlí hospodářská fakulta. Před několika lety nechala škola dílo odstranit, protože bylo ve velmi špatném stavu a v uzavřeném prostoru se scházeli narkomani. Teď nechává betonové díly zrestaurovat a památník chce ke 150. výročí architektova narození znovu slavnostně odhalit, řekl rektor Miroslav Brzezina.
Loos se narodil v Brně, v Liberci ale studoval v letech 1892 - 1997 na průmyslové škole. Památníkem se významného architekta rozhodli 50 let po jeho úmrtí připomenout architekti okolo libereckého Sdružení architektů a inženýrů (SIAL). „Byl to první památník na Loose na světě, před několika lety byl odstraněn naší školou, i když je otázka, komu vlastně patří, nikdo se k němu nezná," řekl Brzezina. Škola teď nechává s podporou Libereckého kraje a města betonové kvádry zrestaurovat a znovu je chce na původní místo vrátit a doplnit o osvětlení.
„Je to příklad výtvarného umění z 80. let, není to jen pohledová socha, ale bylo to myšleno i pro možnost pobytu v tom prostoru. Je to jakási spirála, do které člověk může vstoupit, může si tam sednout, může tam odpočívat a meditovat. Je to v podstatě takový pavilon s otevřenou střechou do nebe," řekl děkan liberecké fakulty architektury Osamu Okamura. Seifertův památník je podle něj velmi dobrým příkladem brutalistního přístupu k výtvarnému umění. „A brutalismus je teď velmi sledovanou kapitolou české architektury i umění," dodal.
Adolf Loos
Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870, je považován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury a čelného představitele architektonického purismu. V Liberci žádná jeho stavba nestojí, jediným známým projektem určeným pro město byl pavilon firmy Siemens & Halske pro výstavu českých Němců v roce 1906. Byla to největší výstava v historii Liberce. Loosovým blízkým spolupracovníkem byl Heinrich Kulka, autor Kantorovy vily v Jablonci nad Nisou ze 30. let. Autor v ní aplikoval Loosův raumplan založený na plynulé návaznosti a propojenosti jednotlivých částí domu.
