Léčitelka Patočková pomáhala lidem i celebritám. Muzeum hledá pamětníky
Muzeum v Semilech hledá pamětníky, kteří znali místní vyhlášenou léčitelku Květoslavu Patočkovou. Léčila i herce, zpěváky či malíře, například Vladimíra Komárka, řekl ředitel muzea Miroslav Šnaiberk. Patočková zemřela před více než 20 lety ve věku 79 let a její osud chce muzeum v budoucnu připomenout výstavou, brožurou nebo filmovým dokumentem.
„Dodnes její působení není připomenuto ani pamětní tabulkou na jejím domě, byť na ni dodnes s vděčností vzpomíná nemálo lidí," dodal Šnaiberk.
Patočková byla podle něj výjimečná žena, podobně jako Jan Mikolášek, o němž byl natočený film Šarlatán. „S Janem Mikoláškem měla zřejmě spousty společného, byla totiž vyhledávanou lidovou léčitelkou, byla silně věřící a rozuměla bylinkám. Její schopnosti přesahovaly hranice regionu a na pomoc se k ní obracely i mnohé tehdejší, v uvozovkách, celebrity," uvedl ředitel muzea.
Patočková se narodila 17. ledna 1912 v Havírně, části Pasek nad Jizerou. Do Semil se přestěhovala v roce 1946 a bydlela naproti semilskému muzeu v Husově ulici. „Ještě dnes žijí mnozí pamětníci, kterým pomáhala s jejich neduhy a kteří na ni v dobrém vzpomínají," uvedl Šnaiberk. Právě oni by muzeu mohli pomoci. Muzejníci uvítají vzpomínky i dokumenty, jako je korespondence, recepty či fotografie. Muzeum už například kontaktoval její ošetřující lékař. „Má dokonce i zvukové nahrávky," řekl Šnaiberk.
Zřejmě nejznámějším léčitelem, který působil v Libereckém kraji, byl Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako právě on. Jeho léčitelské úspěchy byly tak velké, že se v Čechách o lidech na smrt nemocných říkalo: „Tomu ani Kittel nepomůže." Pro své neobyčejné schopnosti a bohatství ho lidé podezírali ze spolčení s ďáblem. Kittel žil v 18. století v Pěnčíně-Krásné na Jablonecku, v jeho domě je nyní muzeum.
Vyhlášeným léčitelem, za nímž denně přišlo i přes 100 lidí, býval v polovině minulého století hadař Josef Adam z Trávníčku v Podještědí na Liberecku. K léčbě svých pacientů používal zmijí jed. Údajně si k němu pro lék jezdil i tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý. Osud dnes již téměř zapomenutého léčitele je součástí před třemi lety vydané knihy Příběh podještědské obce regionálního historika Jana Havelky.
