Patočková ze Semil léčila i slavné, prý byla jasnovidka. Připomíná ji výstava v muzeu

„Pro mě jako člověka, který to zpracovával, je velmi nápadné, že velmi mnoho svědků nezávisle na sobě mluví o něčem, co bychom nazvali jasnovidné schopnosti. Ať to, že třeba poznala diagnózu u lidí, kteří přicházeli a ona je neznala," řekl historik semilského muzea Tomáš Chvátal.

Na výstavě mají podle něj například vzpomínku ženy, která za léčitelkou přišla oblečená v hubertusu a Patočková jí v temné chodbě řekla, že má ekzém. Řada lidí z celé země také léčitelce psala o svých problémech a žádala o pomoc na dálku.

„Co paní Patočková chtěla, byla vždycky fotografie. A zase podle svědectví lidí, se kterými jsme mluvili, tak se trefila. Neříkám, že vždycky, ale velmi často," uvedl historik muzea.

Byla Patočková jasnovidka?

Podle svědectví některých prý dokázala vidět i do budoucna. Třeba v případu letce, jemuž po havárii letadla chtěli lékaři amputovat nohu a jeho příbuzní za ní přišli pro radu. „A ona řekla, ne, ne, já ho vidím běhat. A ti lidé podpoření tímto šli do nějaké léčby a ten člověk opravdu běhá," uvedl historik muzea.

Podle svědků prý také předpověděla pád komunismu nebo rozpad Sovětského svazu. „Nebo to, že budeme mít filozofa na trůně, kterého nám všichni budou závidět, případně, že naše země bude taková menší a kulatější," uvedl Chvátal. Zvolení Václava Havla prezidentem Patočková ještě zažila, rozpad Československa už ne.

Muzeum má i vzpomínku lékaře, u něhož se léčila z oboustranného zápalu plic. Tomu měla v roce 1991 mimoděk říci, že dalších 30 let budou lidé žít v blahobytu. „A že pak přijde taková choroba, se kterou si lékaři nebudou vědět rady a že to bude plicní mor. Takže člověku po covidu nastoupí lecjaké asociace," uvedl Chvátal.

Zajímavé podle něj je, že o předpovědi o plicním moru jim řekl nezávisle na lékaři ještě jeden člověk. „Výstava vzbuzuje spoustu otázek. Existuje duchovní svět? Existuje ten pánbůh, na kterého se odvolávala a kterého vnímala jako dárce toho svého daru?," dodal.

Schopnosti Patočkové oceňovali i někteří lékaři, jeden prý k ní chodil se štosem chorobopisů pro diagnózu a další měl o ní prohlásit: „O léčení paní Patočkové pochybuji, ale ta bába je nejlepší diagnostik, kterého jsem kdy poznal." Údajně dokázala říci nejen, co je to za nemoc, ale i co ji způsobuje.

Léčila lidi zadarmo, přišla by pak prý o svůj dar

Patočková se narodila 17. ledna 1912 v Pasekách nad Jizerou. Do Semil se přestěhovala v roce 1946 a bydlela naproti muzeu v Husově ulici. Za léčení peníze nežádala, podle svědků říkala, že pokud by to tak bylo, tak by o ten dar přišla.

„Ten dar nebyl žádný med. Ono to spočívalo v tom, že v pět hodin paní Patočková vstala, začala vyřizovat poštu a v sedm hodin už začali klepat lidi. A bylo to až do večera," popsal její běžný den Chvátal. K tomu všemu měla ještě civilní zaměstnání. „Vedena byla jako domácí dělnice. Zřejmě pro nějaký státní podnik navlékala korále na nitě a ještě působila jako ošetřovatelka červeného kříže," uvedl historik muzea.

Podle něj dům Patočkových byl takovým komunitním centrem. „Kde bylo několik starých lidí, kteří tam byli na dožití, ať už příbuzní, nebo nepříbuzní, do toho plná chodba deseti nebo i více lidí, a do toho se i vařilo," vylíčil.

O věhlasu Patočkové svědčí i to, kolik lidí se muzeu přihlásilo na výzvu, aby jim předali svoji osobní zkušenost s touto léčitelkou. Zatím jich bylo asi 70. „Tušili jsme, že se budou lidé ozývat, že ale až v takovém množství, to nás zaskočilo, takže nám telefonovali, psali každý den," uvedl ředitel muzea Miroslav Šnaiberk, který doufá, že další svědectví získají díky výstavě.

V expozici jsou nejen osobní vzpomínky lidí na Patočkovou, ale i řada jejich receptů. Třeba na zázračnou čokoládu z cukru, medu, vajec, másla a kakaa. Nechybí ani její rady a doporučení, třeba, že lidé by neměli zbytečně zatěžovat mozek prázdným hovorem, radiem a televizí.