Dostavba třídy 1. máje. Lidem před okny vyroste sedmipatrový dům
Už třináct let se průběžně mluví o dostavbě třídy 1. máje v Liberci. Teď to znovu vypadá, že by se mohlo začít stavět. Toho se ale bojí lidé z nedalekého věžového paneláku, podle kterých by výstavba mohla poškodit jejich dům. Bojí se také zhoršení kvality života, protože nový dům zastíní jejich bydlení. Liberecké zastupitelstvo pak neschválilo plánovací smlouvu, díky které měl investor alespoň vylepšit okolí výstavby.
„Vlivem stavby se sníží kvalita bydlení a také hodnota mého majetku. Můj byt má směrem k plánované novostavbě dva pokoje, z toho jeden s balkonem,“ říká například Vladimíra Krejsová, která bydlí v panelovém domu sousedícím s plánovanou výstavbou. Nová sedmipatrová stavba by ale její byt zastínila.
Stavět se má ve spodní části třídy nad bývalou bankou IPB. Investorem je společnost Syner, která má vydané územní rozhodnutí už od roku 2009.
Jenže podle místních plánovaná stavba odporuje nařízením. Stavět se má totiž blíže než povoluje vyhláška. Stavba má být necelých osm metrů od paneláku, povoleno je však minimálně osm metrů. Lidé se bojí i opěrné zdi, která má vyrůst v bezprostřední blízkosti panelového domu. „Stavba může poškodit náš panelový dům a jeho podloží. Kde máme záruky, že nebude poškozená stabilita domu? Bylo rozhodnuto o nás bez nás,“ vadí Ivě Draboňové, která v domě také bydlí.
S tím, že navrhovaná stavba v tomto místě neměla vůbec být povolena, souhlasí i opoziční zastupitel Jindřich Felcman (Zelení/Změna pro Liberec). „Ten dům nemůže splnit požadavky vyhlášky na odstupy. Příliš se lepí na panelový dům, který už tam stojí,“ uvedl.
Podle něj je ale projekt dědictvím minulosti. „Za primátora Kittnera byl tento dům povolen a oni si stále udržují platnost územního rozhodnutí. Nechci obviňovat současné vedení, zdědili jsme to všichni. Ten dům by tam takhle ale nikdy neměl stát,“ dodal.
Podle náměstka Jiřího Šolce (Starostové pro LK) je ale povolování stavby na státu, město se do něj může pouze zapojit jako účastník řízení. „Územní i stavební řízení vede stát, my pouze schvalujeme plánovací smlouvu, což je dotyková plocha mezi městským majetkem. Vlastní řízení je v rukou státu,“ uvedl.
Právě plánovací smlouvu měli schválit zastupitelé, kvůli nízké účasti se to ale nepovedlo. Díky smlouvě měl Syner v místě postavit dětské hřiště, nový chodník i mobiliář. Bez jejího schválení ale nic z toho dělat nemusí. Neschválení této plánovací smlouvy tedy znamená, že by investor mohl stavět podle původního územního rozhodnutí z roku 2009.
To ale město nechce. „Tento projekt je dle názoru mého a městského architekta přežilý, a proto nadále trváme na jeho korekci a přepracování. Vnímáme většinový konsensus zastupitelstva na jeho nové podobě a budeme ten materiál předkládat znovu,“ vysvětlil Šolc.
Podle něj je právě i díky plánovací smlouvě možné do územního řízení vstoupit. „Plánovací smlouvou se otevírá územní řízení a plánovaní účastníci toho řízení budou vyzváni, aby se do něj přihlásili,“ uvedl náměstek s tím, že j to příležitost pro dotčené majitele nemovitostí u plánované výstavby.
