V Českém ráji obnovili ochránci přírody Sedmihorské mokřady na šesti hektarech půdy
Ochránci přírody s pomocí evropské dotace obnovili Sedmihorské mokřady, které jsou nedaleko Turnova v CHKO Český ráj. Vyhloubili 14 tůní, přerušili skoro sedm kilometrů melioračních trubek a zahradili 770 metrů odvodňovacích kanálů na ploše přibližně šesti hektarů. Úpravy území, kterou obývá i řada vzácných živočichů, stály 3,2 milionu korun.
Nadace zajistila spolufinancování projektu ve výši 350 000 korun, informoval za organizátory projektu Ondřej Petrovský z nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody.
Mokřady jsou u Sedmihorek při pravém břehu říčky Libuňky na dohled turisticky oblíbeného Hruboskalska. Nejstarší vrstvy rašeliny se tu začaly ukládat před 10 000 lety. Převažující část tohoto území ale vlivem melioračních prací z 60. a 70. let minulého století ztratila svůj přirozený charakter. Ani opakovaně provedené meliorace však nevedly k úplnému vysušení.
„Dřívější snahy o co největší zemědělské využití se zde nepodařilo naštěstí nikdy dotáhnout do konce a i přes tři vrstvy melioračních trubek zůstalo území díky četným prameništím podmáčené a pro obhospodařování nevyužitelné," uvedl za pozemkový spolek Sedmihorské mokřady Vojtěch Šťastný, který se zasloužil o uskutečnění tohoto projektu.
Mokřady mají v krajině svoji nepostradatelnou úlohu
Díky provedeným úpravám se zvýšil v této oblasti retenční potenciál při zadržování vody. „To se v posledních letech ukazuje jako čím dál potřebnější nejen při dlouhotrvajícím suchu, ale i během přívalových dešťů. Podařilo se zajistit, aby Sedmihorské mokřady byly skutečně hodnotné v celé své rozloze, dávaly okolní krajině vláhu, a byly tak přínosem pro nás pro všechny,“ uvedl Petrovský.
Retence revitalizované plochy se podle autorů projektu navýšila asi o 26 500 metrů krychlových, z toho zhruba 3 000 je v tůních a dalších prohlubních a 23 500 v půdě. „Díky zrušeným melioracím zde vznikl jakýsi skrytý rezervoár vody v okolní půdě. Samotné tůně jsou mělké a vhodně tvarované, aby zapadly do místní krajiny i vyhovovaly zdejším živočichům," uvedl projektant Pavel Schneider.
Živočichům se v mokřadech daří
Že měla revitalizace pro místní živočichy smysl, je podle autorů projektu patrné již nyní. Například jeřábi popelaví se zde pokoušeli zahnízdit řadu let, ale až letos se jim povedlo vyvést mládě. Dalšími živočichy, kteří zde letos zahnízdili, jsou čejka chocholatá nebo kulík říční. V mokřadu žijí i vzácní chřástali kropenatí, bekasina otavní, moták pochop nebo třeba slavík modráček.
Revitalizované území se nachází na 33 pozemcích 31 různých vlastníků. Část pozemků díky sbírce a podpoře nadačního fondu Veolia odkoupil Český svaz ochránců přírody. Pro zbývající pozemky se podařilo dojednat souhlasy vlastníků s úpravami. Většina nákladů se hradila z evropské dotace, kterou ve výši 2,8 milionu korun získala Společnost pro Jizerské hory. V plánu je území mokřadů doplnit ještě o návštěvnickou infrastrukturu včetně ptačí pozorovatelny. „Budeme tak moci ukázat veřejnosti, proč je dobré takováto místa chránit," dodal Šťastný.
