Dnes si připomínáme Cyrila a Metoděje. Dnešek paradoxně s jejich životem nijak nesouvisí
Celá Česká republika si dnes připomíná Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje jako státní svátek. Státní svátek každoročně připadá na 5. července. V roce 863 přišli bratři ze Soluně na Velkou Moravu, aby prosadili staroslověnštinu. Tento den si připomínají lidé i na Slovensku nebo Chorvatsku.
5. červenec je datum, který je zapsán v kalendářích, avšak s příchodem Cyrila a Metoděje nemá moc společného. Na Velkou Moravu dorazili bratři pravděpodobně už v květnu. Jedním z důvodů pro připomínání příchodu právě v toto datum je nevhodná roční i liturgická doba dřívějšího data 9. března a také vzrůstající kult Jana Husa, jehož svátek připadá na 6. července.
Poprvé se oslava příchodu věrozvěstů konala 5. července v roce 1963. Doslova si ji vyžádal olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenberka. Tehdy šlo o tisícileté výročí příchodu bratrů ze Soluně na Velkou Moravu.
Na Velkou Moravu dorazili bratři jako výjimečně vzdělaní. Konstantin patrně jako kněz a Metoděj jako jáhen. Konstantin patřil k nejvýznamnějším učencům své doby. Byl teologem, řečníkem, profesorem filozofie v Konstantinopoli a polyglotem. Později přijal jméno Cyril. Jeho bratr Metoděj byl státní úředník. Po Konstantinově smrti se ujal vedení velkomoravské misie a završil jejich společné dílo.
Kromě proslavení staroslověnštiny bylo jejich úkolem i sestavení soudního zákona, který nebude šetřit lidi, kteří nepřijali křesťanství. Trestem mělo být seslání hromů a blesků.
