Hokejka, Total nebo Liďáky. Unikátní mapa Živých jmen je hotová
Téměř tři roky trvala práce dvou vědců liberecké univerzity na projektu Živá jména. Ten si dal za cíl vytvořit mapu z názvů lokalit, jak jim Liberečáci říkají. Příklad? V mapě nenajdete Lidové sady, ale Liďáky, Sokolovské náměstí se zase jmenuje Sokolák. Mapu využívají například i hasiči.
Projekt odstartoval už v říjnu roku 2019, se sbíráním lidových názvů Danielu Vrbíkovi a Václavu Lábusovi pomáhaly stovky Liberečáků. Projekt měl několik fází, nejprve se sbírala jména. „Na vlastní sběr jmen a ověření jejich znalosti jsme na konci minulého roku navázali výzkumem, který měl zjistit, jaký prostor vybraná jména reprezentují,“ vysvětlil Daniel Vrbík.
Původně totiž mapa uměla jen umístit jméno do mapy pouze na konkrétní souřadnici. „U prostorově rozsáhlejších objektů to nebylo dostatečně vypovídající,“ dodal.
Podle Václava Lábuse tak vlastně šlo o pokus zachytit kolektivní mentální mapu města. „Každý si totiž například pod názvem Liďáky představuje trochu jiné místo. Ale teprve průnik takových individuálních představ nám dá o něco objektivnější obrázek toho, co vlastně jednotlivá jména popisují,“ řekl.
Každý už tak nyní může v mapě vidět, zda se jeho prostorové vnímání některé z lokalit shoduje s dobrovolníky, kteří se do projektu zapojili. Těch bylo skoro tři sta. „U mnoha jmen nejsou výsledky až tak překvapivé. Je vidět, že rozhodující roli ve vizualizaci prostorového vnímání hraje uliční síť nebo reliéf,“ uvedl Vrbík. To se podle něj týká například lokalit, jako je Králův Háj, Gagarinka nebo Kajlák.
Cílem projektu Živá jména je výzkum lidových, tedy neoficiálních pojmenování, která se používají na území města Liberec a obce Stráž nad Nisou. Projekt tím přispívá k poznání a uchování kulturně-historické paměti města. Během tří let se do projektu zapojilo 1586 dobrovolníků, kteří do databáze přidali 3097 jmen pro 1889 různých objektů.
Jsou ale i jména, u kterých se lidé zase tak neshodnou. To je případ právě například Lidových sadů, neboli Liďáků. „Překvapilo nás třeba, že v případě Liďáků panuje shoda v podstatě jen v nejbližším okolí vlastní budovy, tramvajové zastávky a parku podél Riegrovy ulice,“ podotkl Lábus.
Zhruba tříletý výzkum je tak na svém konci. „Tříletý výzkum libereckých živých jmen jsme touto fází v podstatě zakončili. Díky němu máme komplexní představu o tom, jaká lidová jména v Liberci existují, na kterých se shodneme a co pro nás představují,“ řekl Vrbík.
Do mapy ale stále jdou vkládat nová jména, vyjít by měla i tiskem. Mapa živých jmen navíc pomáhá i hasičům. „Nejpoužívanější názvy zařadil Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje do svých mapových podkladů, které používají na operačním středisku. Když někdo zavolá a je ve stresové situaci, snadno pro svou lokalizaci může použít některý z lidových názvů,“ upřesnil Vrbík.
Podle Lábuse systém v praxi funguje. „Pokud je někdo například svědkem nehody na Jablonecké ulici, která vede od Šalďáku až k Lomu, může mít problém vysvětlit, kde zrovna stojí. Pokud ale řekne, že je u Sokolovny, Zámečku nebo Textilany, je to hned jasné.“
